Lekce 1 - Příklad lekce
Vítáme vás v úvodní lekci Color terapie. V devíti lekcích vás krok po kroku provedeme barevným spektrem, které je součástí elektromagnetické energie a má na nás přímý vliv. Energie je základ našeho života, energie je hybnou silou, která tvoří naši podstatu. Optimální zásobení a harmonizace energetického základu je klíčem k udržení stálého a pevného zdraví, na fyzické, psychické i emocionální úrovni.
Barva je velmi intimní a hluboká součást našeho života, ať si to nyní uvědomujeme nebo ne. Síla barev je součástí univerzální energie, která ovlivňuje naše životy, naše fyzické, emocionální, mentální roviny, ale i náš hmotný svět. Všechno to, co nyní máme, to jak se cítíme je v souladu s univerzální silou vesmíru, které jsme i my součástí.
Barva patří k univerzálnímu spektru energie slunce a obklopuje nás všude, pořád je s námi a má na nás přímý vliv. Naplňuje naše subtilní a fyzická těla a je v přímé interakci s našimi vlastními energiemi. Barvou je prosáklý celý náš život. Byli jsme zrozeni do barevného světa. Rosteme a vyvíjíme se v barevném prostředí našich domovů a vnějšího prostředí. Nosíme barevné oblečení, jíme různobarevné potraviny, nicméně velmi zřídka se nad barevností každého dne zamyslíme. Pravdou je však fakt, že barva má dominantní postavení v našem smyslovém vnímání, barvu často používáme k popisu naší nálady, zdravotního, psychického nebo emočního rozpoložení.
Když jsme byli ještě malými dětmi, vnímali jsme barvy prostředí, ve kterém jsme vyrůstali velmi intenzivně. Barvu jsme vnímali ještě dříve než tvary. Barva má vliv na všechno živé, během každé vteřiny dne, dokud žijeme. Jemné světlo vycházejícího slunce plně kontrastuje s intenzitou slunečních paprsků aktivního dne. Když se sluneční paprsky rozštěpí do několika vlnových délek, pak můžeme pozorovat rozličné barvy. Ano, barvy slunečních paprsků můžete pozorovat i vy. Stačí namířit krystal nebo jiný průhledný trojhranný předmět proti slunečním paprskům a na povrchu předmětu se vám zjeví několik barevné spektrum duhy. Sedm barev duhy je jen frakcí elektromagnetické energie slunečních paprsků.
Naše oči překládají energii světla přes nervové impulsy, které jsou mozkem interpretovány do konkrétních barev. Viditelné světlo je součástí širokého spektra energie, která nás obklopuje a jejím zdrojem je slunce. Viditelné světlo je tvořeno z barev, které známe jako barvy duhy. Za běžných okolností barvu slunečních paprsků nevnímáme, uvědomíme si ji až tehdy, objeví-li se na obloze duha nebo použijeme trojhranný průhledný předmět a namíříme jej proti slunci. Sluneční paprsky neustále produkují vibrace barevných energií, které na nás působí a i když je za běžných okolností nevidíme, jsme na ně citliví a podvědomě vnímáme jejich přítomnost, která nás přímo ovlivňuje. Ovlivňuje naši náladu, naše emoce ale i fyzickou kondici a fyzické zdraví.
Color terapie není však všelékem na všechny zdravotní komplikace a rovněž si barvu nemůžete v lékárně vyzvednout na předpis. Color terapií si ovšem můžeme velmi jednoduše zlepšit své vlastní fyzické či psychické zdraví. Pokud jste převzali, zda jste právě nastoupili na cestu vlastní zodpovědnosti za váš zdravotní stav, color terapie bude sloužit k prevenci, léčbě i změně vašeho současného životního stylu.
Žijeme ve světě světla a barvy, všichni máme své oblíbené barvy a všichni si je podle své intuice, svého podvědomí, neustále zařazujeme do svého života, ať už ve vlastních domovech, barvou oblečení nebo potravou, kterou jíme. Barva je úzkou součástí všech aspektů našeho života a zároveň je součástí našeho jazyka. Barvu používáme k popisu našich emocí, našich nálad, dění kolem nás, barva je součástí našeho denního slovníku. Určitě jste už slyšeli spojení „Mám černý den.“, „Komu se nelení, tomu se zelení.“, „Od hněvu zrudl.“, „V podnikání se dostal do červených čísel.“, „Na svět se dívá přes růžové brýle. “, „Buďte tak zlatá.“ atp.
Historický pohled na léčbu barvou
Barva byla vždy asociována s energií, která byla využívána k léčení i magii. Léčitelé středověku používali barvu jako magický element, barva byla spojována s planetami, duchovnem, andělskými bytostmi, léčivými bylinkami, tvary a čísly. Tibetská a čínská tradiční medicína zkoumala vztahy mezi barvami a pěti elementy, které sloužily a dosud slouží jako kompas, dávají směr a rovnováhu lidskému zdraví.
Od nepaměti bylo používání barev součástí léčebných terapií na různých místech světa. S barvami se setkáváme nejen v praktikování léčebných procedur východního lékařství, ale o využívání barev svědčí pozůstatky z antického Řecka či Říma. Barva tvoří trvalou a neodmyslitelnou součást původních afrických kmenů ať už jako prostředek léčení nebo ochrany od negativní energie. A důkazy o léčivé síle barvy můžeme nalézt všude. Stačí zajít do první katedrály, chrámu, či jiného posvátného místa, kde jsou okna zdobena několika spektrálními skleněnými mozaikami, které propouštějí barevné paprsky dovnitř prostoru a vytvářejí atmosféru pro meditace a modlitby.
Ale bylo to jen v 19. století, kdy se do popředí tehdejší vědy dostává barva jako léčebná metoda. Německý filozof J.W. von Goethe (1749 – 1832) velmi významně obohatil 19. století o rozšíření povědomí o světle a barvách. Jeho dílo Die Farben Lehre, které bylo publikováno v roce 1810, bylo kombinací vědeckých pozorování, metafyzického konceptu, kde byla barva popisována jako polarita světlé a tmavé části. Goethe popisoval barvu jako spojení duchovna a spirituality, která vyjadřuje vnitřní podstatu člověka. Během 19. století dochází k rozmachu zájmu společnosti o léčivé vlastnosti a schopnosti světla. Na začátku 20. století se začíná formovat teorie kvantové fyziky, která považuje všechny formy hmoty za světelné vlny v pohybu. Více o vědeckém podkladě elektromagnetické energie světla se naučíme v dalších lekcích.
Dvacáté století přineslo množství průkopníků a nových pohledů vlivu vibrací barev na člověka. Můžeme zmínit například Rudolfa Steinera a Maxe Lüschera, kteří implikovali barvu do oblasti psychologie. Rudolf Steiner (1861-1925) navázal na práci Goetheho, zabýval se lidským potenciálem, v centru jeho zájmu byly děti a oblast výuky. Do detailů rozpracoval barevné schéma pro učebny, které přizpůsobil věku žáků. Jeho první škola byla otevřena v roce 1919 v německém Stuttgartu. Steiner, známý pro své filozofické danosti a nadšení pro edukaci dětí a mládeže, považoval barvu za přímý a účinný prostředek rozvoje spirituální stránky osobnosti.
Psycholog Dr. Max Lüscher posunul dále myšlenku barev a jejich vliv na osobnost. Ve svých studiích a praktických výzkumech zjistil, že barva obalů produktů přímo koresponduje s potřebou koupit daný produkt. Obaly tmavých odstínů modré barvy evokují v kupujícím bezpečnost, zatímco například obaly žlutých odstínů motivují kupujícího prostřednictvím zvýšení touhy, žádostivosti vlastnit daný produkt. Lüscher bezpochyby dokázal, že barva a psychika jsou úzce propojeny. Každá barva má schopnost vyvolat určitou reakci. Lüscherův test je výbornou pomůckou pro zjišťování osobnostních charakteristik, ale jeho aplikace v rámci léčby je limitována.
Theo Gimbel (1920 – 2004) byl pionýrem na poli výzkumu barev a to zejména z pohledu léčebného potenciálu vibrací barev. Inspiraci našel v poznatcích a teorii Goetheho a dalšího rozpracování Rudolfem Steinerem. K jeho přínosu řadíme propojení určitého elementu s konkrétní barvou a tvarem. Například kruh modré barvy disponuje odlišnou energií a významem, použijeme-li při terapii modrý čtverec nebo trojúhelník. Gimbel nepoužívá barvu jen jako způsob psychologické analýzy klientů, ale soustřeďuje pozornost zejména na oblast léčby a prevence. V roce 1984 Gimbel zakládá mezinárodní asociaci International Association of Colour.
Práce s vibrační energií barev
Color terapie je práce s vibrační energií barev. A při pohledu na určitou barvu se v našem těle děje opravdu hodně. To, co každý z nás denně používá, je interpretace barvy. Tato funkce je umožněna centrálním nervovým systémem, zrakovým nervem a mozkovou kůrou. Ovšem color terapie není jen o schopnosti našeho centrálního nervového systému interpretovat barvu. Vibrační energie barev je určena i pro podkorová mozková centra. Limbický systém se skupinou tkání, kam patří zejména hipokampus a amygdala nám poskytnou emoční reakci k dané barvě, pokud taková asociace v našem mozku existuje. Proč nemám ráda například červené oblečení? Je obtížné na to najít racionální odpověď. Je to o pocitu, o určité asociaci, která je v mé nejstarší části mozku vytvořena. Limbický systém poskytuje vždy určitý pocit a emocionální odpověď na konkrétní barvu. A pocit nepohody, případně averze k určité barvě je odpovědí našeho podvědomí na oblast, kterou popíráme a potlačujeme. I když ne vědomě. Tyto oblasti vyžadují naši pozornost. Cílem je přijetí a akceptace všech barev bez rozdílu.
Po emoční reakci ve vztahu k barvě dochází také k reakci fyzické. Tento proces se aktivuje automaticky a bez našeho přičinění. Emoce, ať už pozitivně, nebo negativně se vždy zrcadlí v našem tělesném systému, vždy zasáhnou naši tělesnou fyziologii. Nemůžeme oddělit emoce od fyzického těla, protože jsou všechny spojeny. Nelze pocítit emoční stres bez fyzické reakce. Stres, i když tak nehmatatelný, vyvolává řadu fyziologických změn, kde je začleněn nervový, imunitní a hormonální systém. To vše je aktivováno v tak krátkém čase. A pokud cítíme emoce lásky, vděčnosti nebo jakoukoli jinou pozitivní emoci, děje se přesně to samé, ale v pozitivním smyslu. Mysl a tělo jsou jedno. Mysl je v těle a tělo je v mysli. Vibracemi barev budeme měnit energetický náboj naší emoce. Současně se změnou energie emoce bude docházet také ke změnám v rámci fyzického těla.
Pokud je společným jazykem mysli a těla emoce, co se stane, když přestaneme poslouchat? Když se odloučíme od našeho těla a potlačíme emoce, výsledkem je onemocnění. Imunitní systém již není naší obrannou linií vůči patogenům a navíc se někdy může obrátit přímo proti nám. V tomto stavu jsme útočníkem a obětí zároveň. Výsledkem mohou být autoimunitní onemocnění, ke kterým dochází, když imunitní systém začne napadat tělo namísto jeho obrany. Chronická onemocnění jako zánětlivé onemocnění střev, syndrom chronické únavy, migréna, kožní onemocnění a mnoho dalších souvisí s naší myslí. V knize „Když tělo řekne ne“ se její autor, Gabor Maté, domnívá, že chronická onemocnění mají tendenci vyskytovat se u jeho pacientů, kteří se nikdy nenaučili říct ne. Tito lidé vždy dávali na první místo potřeby ostatních, protože někde podél své cesty nikdy neocenili důležitost vlastních emocí a nikdy nenaplnili své vlastní potřeby. Maté předpokládá, že když nebudeme říkat ne na požadavky jiných, když nepraktikujeme péči o sebe a odepřeme si lásku k sobě samému, tělo mluví za nás prostřednictvím symptomů.
Existuje také mnoho důkazů, které naznačují, že emocionální potlačení, represe a popření jsou společné tendence, které spojují pacienty s rakovinou. Četné studie prokázaly, že pacienti trpící rakovinou získávali obzvláště nízké skóre při emoci hněvu. Nerespektování a utlumování emoce, následná bezmocnost, beznaděj a někdy mentalita oběti významně ovlivňují schopnost léčení. Rakovina dostává přívlastek společensky přijatelné formy sebevraždy. A někdy to může být jediný dostupný způsob, jak si člověk získá pozornost ostatních.
Proto se musíme zastavit včas a pokud jsme si mysleli, že na pocitech nezáleží, žijeme-li svůj život jen proto, abychom naplnili očekávání jiných, pokud potlačujeme svůj hněv, smutek, nebo jakoukoli emoci, můžeme se stát kandidátem na rozvoj chronických onemocnění.
Při praktikování Color terapie se stáváme zodpovědnými. Odpovědnost je schopnost reagovat a ne být jen bezmocnou obětí. Vždy je prvním krokem převzít zodpovědnost za své zdraví a také za léčení na kterékoli úrovni. Aby se tak stalo, potřebujeme si být vědomi sami sebe a svých potřeb. Uvědomit si to, co držíme ve svém těle a ve své mysli. Uvědoměním si sebe a svých pocitů může dojít k jejich zjemnění a zklidnění s následnému uvolnění.
Všeobecným trendem západní medicíny je vzít nám to poslední co máme. Připraví nás o naši zodpovědnost, svobodné rozhodnutí a na oplátku nám dává závislost na lékaři, lécích, ozařování, chirurgii… Nejsme tím, kdo by mohl do léčebného procesu zasáhnout. Náš názor není relevantní. Naše otázky nejsou slyšeny. Jsme plně závislými, jsme jen čísla a procenta na grafu krevních testů a laboratorních vyšetření. Vibrace barev a praktikování Color terapie nás posouvá z role bezmocné oběti do aktivní role účasti na svém zdraví. Dokážeme přijmout všechny kousky naší osobnosti, svůj příběh a svoji osobní historii. Vibrace barev nám pomáhají k emoční zralosti. Pochopením sebe sama získáváme pocit důstojnosti, laskavosti a sílu uvolnit omezující a destrukční systémy víry.
V kurzu Color Terapie se postupně naučíme základní principy vibrační medicíny, budeme chápat člověka jako multidimenzionální energetickou bytost, pochopíme vztahy mezi subtilními těly, čakrami a jejich vlivem na fyzické a psychické zdraví. Color terapie je terapie, ve které používáme vibrační frekvence barevného spektra, abychom uvedli lidskou bytost do harmonie a rovnováhy, upravíme energetické proudění, kterým se odblokují energetické dráhy a nastartuje se samoléčitelský proces lidského organismu. V rámci Color terapie se naučíte pracovat s osmi základními barvami barevného spektra, které jsou tvořeny barvami: červená, oranžová, žlutá, zelená, tyrkysová, modrá, fialová a purpurová.
Prvním pravidlem, které se musíme naučit, je cítit a umět interpretovat všech 8 barev, které tvoří základní portfolio vaší práce. Musíme se soustředit na tento moment, musíme zvýšit svoji schopnost vnímání a uvědomování si barev, lidí a objektů nejen na pár vteřin. Musíme jim věnovat víc. Schopnost cítit vibrace barev je totéž, jako byste se například učili cizí jazyk. Začínáme se učit základ, který budeme každou lekcí rozvíjet. Všichni máme schopnost vidět barvu, všichni jsme se narodili s intuitivními schopnostmi cítit její vibrace. Avšak současný způsob života, který nám nastavila společnost a její hodnoty postupně zastiňují naše intuitivní schopnosti, které doufáme, opět dokážete naplno rozvinout. Než ukončíme první lekci, poprosíme vás o malá vizualizační cvičení:
Pokračování v kurzu Color terapie