Co je to pH a proč je důležité pro naše tělo?
Jedním z klíčových faktorů našeho zdraví je vnitřní prostředí těla. A jedním z ukazatelů, jak se mají naše tkáně, je hodnota pH krve. Nejprve se podíváme na to, co je to pH. pH je zkratka pro potenciální vodík. Můžeme měřit pH jakékoli tekutiny na bázi vody, přičemž se hodnota pH může pohybovat od 0 do 14. Hodnota 7 je neutrální pH, indikátor nad 7 je zásaditý a pod 7 se považuje za kyselý. Čím vyšší je hodnota pH, tím je kapalina zásaditější a bohatší na kyslík. Čím je hodnota pH nižší, tím je tekutina kyselejší a zbavená kyslíku.
A teď se podíváme, co je normální pro naše vnitřní prostředí. pH naší krve je velmi striktně drženo na úrovni 7,35 až 7,45. Malý rozdíl v pH se promítne do velkého rozdílu v množství kyslíku. Jinými slovy, krev s hodnotou pH 7,45 obsahuje až o 64,9 % více kyslíku než krev s hodnotou pH 7,30. Pokud pH naší krve klesne pod 6,8 nebo nad 7,8, naše tělesné buňky přestanou fungovat.
Proč je nižší pH krve škodlivé?
Často se používá termín překyselení organismu, což je trochu matoucí, protože by krev musela mít hodnotu pod pH 7. A dlouhodobé hodnoty pH krve na této úrovni jsou neslučitelné se životem. Budeme tedy spíše používat termín nižší hodnota pH krve. V tomto prostředí jednoduše bude chybět kyslík, který se přepravuje prostřednictvím červených krvinek. A bez dostatečného okysličení těla nedokáže naše tělo a naše tkáně udržovat správný vnitřní terén. Oslabení se bude týkat celého těla, včetně mozkových funkcí. Bakterie a viry, včetně rakovinných buněk, milují prostředí s relativním nedostatkem kyslíku. Zdravá lidská buňka je mírně zásaditá a má dostatek kyslíku jako protipól, rakovinná buňka je kyselá a nemůže přežít v prostředí bohatém na kyslík. Únava, vyčerpání, celková slabost, zánětlivá onemocnění v různých částech těla mohou být jen důsledkem snížení pH našeho těla. Naše tělo má schopnost regenerace z jakéhokoli chronického onemocnění pouze tehdy, když má naše krev normální, mírně zásadité pH.
Jak nižší pH krve ovlivňuje zdraví tkání?
- Snížení schopnosti absorbovat živiny z potravy
- Snížení produkce energie v buňkách
- Snížená schopnost reparace a rekonvalescence
- Snížená schopnost detoxikovat, zejména těžké kovy
- Zvýšení náchylnosti k onemocněním
- Zvýšená ztráta vápníku z kostí
- Předčasné stárnutí a vznik volných radikálů
- Snížení okysličení těla
Co způsobuje pokles pH krve (acidózu)?
Snížení pH krve se označuje acidózou. Termín pochází z latinského slova "acidus", což znamená "kyselý". Ve skutečnosti nejde doslova o kyselost, jen posun pH směrem k kyselejšímu konci pH škály. K této situaci dochází tehdy, pokud se v těle nahromadilo příliš mnoho kyselin a zároveň nedošlo k jejich neutralizaci zásaditými elementy nebo nebyly vyloučeny z našeho tělesného systému.
Za tento stav nemůžeme vinit kyseliny, které se přirozeně tvoří v našem těle jako součást množství metabolických procesů. Endogenní produkce kyselin je absolutně nutná pro funkce našeho těla a optimální metabolismus nebo v reakcích obrany organismu. Naše tělo produkuje množství kyselin, například:
Kyselina chlorovodíková a její vliv na trávení
Kyselina chlorovodíková je také známá jako žaludeční kyselina, je důležitá pro trávení. Pomáhá rozkládat potravu na jednoduché složky, zabíjet množství mikroorganismů, které by jinak mohly vstoupit do trávicího traktu spolu s potravou, podporuje aktivaci dalších trávicích enzymů, což zlepšuje celkový trávicí proces.
Kyselina močová a její produkce v těle
Kyselina močová vzniká jako konečný produkt metabolismu purinů. Její hladina může být zvýšená při různých onemocněních, jako je například dna. Většina kyseliny močové se vytváří v játrech, kde se puriny rozkládají na urát. Kyselina močová se poté uvolňuje do krve a je přenášena do ledvin, kde se část z ní vylučuje močí. Strava obsahující puriny, jako například maso, zejména vnitřnosti, pivo, mořské plody, v méně početném zastoupení například ve špenátu a luštěninách, může zvýšit produkci kyseliny močové.
Kyselina mléčná při cvičení a chronickém stresu
Kyselina mléčná je výsledkem glykolýzy, tedy využití glukózy buňkami jako zdroje energie při relativním nedostatku kyslíku. Příkladem je intenzivní cvičení. Stejně tak stresové zatížení může stát za produkcí kyseliny mléčné, prostřednictvím aktivace sympatikové části autonomního nervového systému a produkce nadledvinkových hormonů, které zvyšují hladinu krevní glukózy z tělesných zásobáren. Zvýšená hladina glukózy může vést ke zvýšené glykolýze a pokud není k dispozici dostatek kyslíku, může dojít ke zvýšení produkce kyseliny mléčné v těle.
Kyselina uhličitá a její vztah k dýchání
Kyselina uhličitá je tvořena procesem dýchání a metabolismu. Oxid uhličitý je produktem dýchacího řetězce. Vznikající oxid uhličitý se rozpouští v krvi a transportuje do plic, kde se uvolňuje venkovním dýcháním. Zvýšené množství oxidu uhličitého zvýší také produkci kyseliny uhličité.
Produkce kyselin v našem těle je nezbytná pro mnoho metabolických procesů. Problémem není jejich samotná produkce. Problémem je jejich akumulace, což je důsledek jejich nedostatečného odstraňování z těla nebo neutralizování zásaditými prvky.
Jak můžeme předcházet snížení pH krve (acidóze)?
Jelikož jsme se seznámili s hlavními kyselinami v našem těle, máme polovinu bitvy vyhranou. Cílem naší intervence budou kroky, které můžeme podniknout, aby nedocházelo k nadprodukci kyselin, a zároveň aby mělo naše tělo k dispozici dostatek neutralizačních látek.
1. Žvýkání potravy a produkce slin = optimalizace produkce kyseliny chlorovodíkové
Trávení nezačíná v žaludku, ale už v ústní dutině. Zuby a procesem žvýkání je potrava rozdrcena a smíchána se slinami, které jsou produkovány ve slinných žlázách. Sliny obsahují enzymy, které začínají rozklad sacharidů, ale mají i další klíčovou roli – pomáhají neutralizovat kyselost v ústech a připravují potravu na další trávicí procesy v žaludku.
V žaludku se nachází kyselina chlorovodíková, která je nezbytná pro správné trávení bílkovin a ochranu před škodlivými mikroorganismy. Pokud však potrava není důkladně rozžvýkána a smíchána se slinami, žaludek může být nadměrně zatížen produkcí kyseliny chlorovodíkové, což může vést k trávicím problémům, jako je pálení žáhy nebo nadměrná kyselost. Pokud konzumujeme tekutou potravu, jako například množství polévek, které nepodléhají žvýkání, můžeme se nevědomě připravit o jeden ze způsobů neutralizace kyselin.
2. Snížení příjmu živočišných bílkovin = optimalizace produkce kyseliny chlorovodíkové a kyseliny močové
Pokud konzumujeme bílkoviny, potřebujeme kyselinu chlorovodíkovou, která je produkována sliznicí žaludku a nezbytná pro správné trávení bílkovin. Logicky tedy docházíme k závěru, že více bílkovin bude vyžadovat vyšší množství produkované kyseliny chlorovodíkové. A platí to i opačně, pokud se příjem bílkovin sníží, klesá i potřeba produkce kyseliny chlorovodíkové, čímž se snižuje zátěž na žaludek a trávicí systém.
Tím, že omezíme příjem bílkovin, tělo nemusí produkovat tolik kyseliny chlorovodíkové. To může být výhodné pro lidi, kteří trpí nadměrnou kyselostí žaludku, pálením žáhy nebo jinými problémy spojenými s nadprodukcí této kyseliny. Při nižším příjmu bílkovin může být produkce HCl optimálnější, čímž se snižuje riziko trávicích potíží.
A s trávením bílkovin přichází i další vedlejší produkt v podobě kyseliny močové. Kyselina močová je vedlejším produktem metabolismu purinů, které se nacházejí v bílkovinách, zejména v živočišných zdrojích, jako je maso, ryby a vnitřnosti. Při vysokém příjmu bílkovin (a purinů) tělo produkuje více kyseliny močové. Kyselina močová se vylučuje ledvinami. Pokud produkce kyseliny močové přesahuje možnosti vylučování, může se začít v těle hromadit, což se může projevit jako dna (usazování krystalů kyseliny močové v kloubech) nebo jako ledvinové kameny.
3. Regulace stresu a optimalizace fyzického cvičení = snížení produkce kyseliny mléčné
Vše, co je extrémní nebo dlouhodobé, a pokud chybí regenerační aktivity, bude mít svůj dopad na tělesnou fyziologii. Abychom mohli intenzivně cvičit, naše svaly potřebují energii, která je dodávána prostřednictvím krevní glukózy. Během intenzivní fyzické aktivity se zároveň rychleji spotřebovává kyslík, což může vést k dočasnému poklesu jeho hladiny v krvi. Relativní nedostatek kyslíku způsobí, že svaly přejdou na anaerobní metabolismus glukózy, což vede k tvorbě kyseliny mléčné.
Dlouhodobé stresové zatížení, i když využívá jiné regulační mechanismy než intenzivní fyzické cvičení, může rovněž vést ke zvýšené produkci kyseliny mléčné. Co děláme, když jsme ve stresu? Dýcháme rychle a mělce, zvyšuje se krevní tlak a srdce pumpuje krev do svalů. V aktivní fázi stresu používáme velké svaly a zvyšuje se spotřeba krevní glukózy, abychom měli dostatek energie na zvládnutí stresu. Relativní nedostatek kyslíku a zvýšená spotřeba glukózy mohou vést k anaerobní glykolýze, která podporuje tvorbu kyseliny mléčné.
Stres sám o sobě není vždy škodlivý – pomáhá nám mobilizovat vnitřní zdroje. Intenzivní fyzické cvičení také není nepřítelem. Potřebujeme však i protipól. Po zvládnutí stresu by měla následovat relaxace a po intenzivním fyzickém cvičení regenerace. Tyto regenerační aktivity pomáhají odstranit přebytek kyseliny mléčné přes ledviny a obnovit optimální pH krve.
4. Jednoduché dechové cvičení jako součást každodenní rutiny = snížení kyseliny uhličité
Když se v těle zvýší hladina oxidu uhličitého (CO₂), většina z něj se rozpustí v krevní plazmě, kde tvoří kyselinu uhličitou. Tento proces může způsobit pokles pH krve, čímž se zvýší její kyselost. Jedním ze způsobů, jak předcházet této situaci, je kontrolované a pomalé dýchání, které pomáhá snížit hladinu CO₂ v krvi a udržet optimální pH. Navíc, dýchání je základním a nejjednodušším způsobem, jak regulovat nervový systém a zvyšovat svou odolnost vůči stresu.
5. Dostatek zásaditých potravin = zdroj neutralizace kyselin
Zdravé zásadité potraviny, jako je zelenina, pomáhají neutralizovat kyseliny v těle a podporují prevenci acidózy. Potraviny se během trávení obecně rozkládají a přeměňují na kyselou nebo zásaditou tráveninu. Pokud nás možná trápí acidóza, měli bychom klást důraz na konzumaci zásadotvorných potravin, přičemž 60–70 % by měly tvořit zásadotvorné potraviny a 30–40 % kyselinotvorné. Obecně platí, že zelenina a ovoce jsou zásadité, zatímco potraviny s vysokým obsahem cukru a bílkovin jsou kyselé. Nepodléhejte však žádným extrémům a nesnažte se konzumovat jen zásadotvorné potraviny. Pro udržení normálního tělesného pH a metabolických aktivit je určitá tvorba kyselin nezbytná. Pokud jste přiměřeně zdraví, pak jídlo výrazně nezmění hladinu pH. Mohou se vyskytnout malé výkyvy v rámci normálního rozsahu, ale vnitřní regulační systémy těla jsou velmi účinné při udržování stabilních hladin pH krve.
Jaké potraviny pomáhají udržet optimální pH?
Ideální je začít jednoduše a postupně začlenit jednotlivé kroky do své denní rutiny. Nejlepší je začít den zásaditými snídaněmi. Můžete si připravit ovocný salát nebo smoothie ze zásaditých potravin, jako jsou banány, mražené jahody, spirulina a listová zelenina. Fantazii se meze nekladou a můžete si vytvořit vlastní ovocná nebo ovocno-zeleninová smoothie podle chuti. Alternativou může být i ovesná kaše s mandlovým mlékem. Tyto potraviny, složené převážně z ovoce a zeleniny, nevyžadují pro trávení velké množství kyseliny chlorovodíkové a zároveň nám dodají potřebnou energii na celý den, protože jsou bohaté na snadno stravitelné sacharidy a vlákninu.
Dalším jednoduchým krokem je přidat více zeleniny ke každému hlavnímu jídlu. Zelenina je vždy zásaditá, a proto malý zeleninový salát k hlavnímu jídlu může být prvním jednoduchým, ale účinným krokem ke zdravějšímu životnímu stylu. Ačkoli se to může zdát nenápadné, pravidelné zvyšování příjmu zeleniny pomáhá udržovat rovnováhu mezi kyselinami a zásadami v těle. Kromě toho můžeme ocet nahradit citronovou šťávou, kterou si dochutíme svůj zásaditý zeleninový pokrm. Jsou to skutečně velmi jednoduché změny, které mohou mít významný vliv na snížení produkce kyselin a podpoření celkového zdraví.
Kdy zařadit do stravy maso
A pokud si neumíte představit život bez masa, mějte na paměti, že jeho konzumace vyžaduje produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Čím více masa sníte, tím více této kyseliny musí žaludek vytvořit pro správné trávení. Zároveň, pokud konzumujete druhy masa jako červené maso, vnitřnosti, makrelu, sardinky či jiné potraviny s vysokým obsahem purinů, ty se metabolickým procesem přemění na kyselinu močovou. A kyselina močová je následně vylučována ledvinami a močí.
Pokud se podíváme na tyto fakty, pak se zdá, že ideální je konzumovat maso spíše k obědu než jako večerní jídlo. Tímto způsobem můžeme předejít přetěžování ledvin a močového systému kyselinou močovou, která je vedlejším produktem metabolismu purinů. Večer a v noci se přirozeně metabolismus zpomaluje a zbytečná zátěž kyselinou močovou nemusí být pro tělo to nejlepší. Navíc konzumace masa během dne nám poskytuje více času na příjem dostatečného množství vody, která podporuje rychlejší vylučování přebytečných purinů a kyseliny močové. Je tak větší šance, že příjem tekutin během dne bude dostatečný, než kdybychom se spoléhali na hydrataci po večerním jídle.
Navíc trávení masa je energeticky náročný proces. Ve večerních hodinách se přirozeně zpomaluje metabolismus, a pokud konzumujeme maso, může to nadměrně zatížit trávicí systém. Nejenže tím dáváme extra práci ledvinám, ale i ostatní trávicí orgány, jako žaludek a játra, musí pracovat tvrději. Večer a noc není časem pro práci, nejen tu naši, lidskou, ale ani pro práci našich trávicích orgánů. Tento čas by měl být vyhrazen na relaxaci, obnovu a opravu našich buněk, nikoli na zpracování těžkých potravin.
Závěrem, k posunu pH krve na škále směrem k kyselejšímu konci může docházet konzumací stravy bohaté na kyseliny, ale stejně tak může k této situaci dojít v případě dlouhodobě zvýšené stresové aktivity nebo jakéhokoli jiného metabolického procesu, který buňkám odebírá kyslík.
Naše tělo je fascinující, protože dělá vše proto, aby nás udrželo naživu. Využívá například zásaditou žluč (játra) a bikarbonát sodný (slinivka břišní), které se vylučují do první části tenkého střeva a pomáhají neutralizovat kyselost obsaženou v potravě. Sliny také obsahují bikarbonát sodný, který pomáhá neutralizovat kyselost v ústní dutině. Rychlým výdechem zase odstraňuje oxid uhličitý a tělo dokáže využít vápník z kostí na neutralizaci kyselin. I když tyto strategie nejsou vždy optimální pro naše zdraví, například využívání vápníku z kostí může přispět k rozvoji osteoporózy, tělo vždy jedná v náš prospěch a ve jménu našeho přežití. Naším úkolem je usnadnit mu práci, aby nemuselo využívat záložní strategie, za které můžeme v konečném důsledku zaplatit vysokou cenu.
Obsah web stránky je primárně zpracován podle názoru autora, pokud není citováno jinak. Informace jsou určeny pro osobní zájmy čtenáře, bez poznání anamnézy a kontraindikací individuálních podmínek čtenáře a nenahrazují standardní zdravotní péči. Žádná z informací této web stránky není určena a neměla by být považována za zdravotní poradenství. Prosím, konzultujte svůj zdravotní stav s lékařem předtím, než začnete jakýkoli léčebný program, a to zejména pokud jste těhotná, kojící nebo užíváte medikaci nebo se léčíte ze zdravotních problémů.