V době stresu, krizí, napětí a chaosu je velmi náročné vědomě zastavit své emoce a uklidnit se. A v podstatě, nikdy nejsme schopni naší myslí vědomě necítit. Emoce neumíme ovládat vědomě, ale dokážou velmi rychle zaplavit celé naše vědomí.
A znáte to sami. Šéf vám napíše nepříliš pěkný email a vy jste zaplaveni celou plejádou emocí od hněvu, strachu, možná úzkosti. To vše můžete cítit, i když se nejedná o bezprostřední ohrožení vašeho života. Denně jsme bombardováni tisíci negativními zprávami, dopravní zácpou, multitaskingem… To vše se může dít. I když se nejedná o hrozbu v pravém slova smyslu, naše tělo je připraveno bojovat. V těchto situacích, i když hrozba ohrožení našeho života nemusí být reálná a stačí jen imaginární obraz nebo myšlenka, spouští se aktivita autonomního nervového systému.
Autonomní nervový systém je jednou ze součástí toho, co nazýváme nervovým systémem. Nazývá se autonomní, protože do jeho činnosti umíme zasáhnout jen minimálně. Je zde, aby kontroloval a reguloval naše dýchání, bytí srdce a množství činností, které vykonávají naše vnitřní orgány automaticky. A stejně se sám postará i o naše přežití v době, kdy bude naše bytí ohroženo.
Pokud náš nervový systém (amygdala), vyhodnotí určitý vstup jako hrozbu, spouští se kaskáda operací, které nás ochrání před nebezpečím. Aktivuje se větev sympatického autonomního nervového systému, která zvyšuje činnost našeho srdce, nasáváme více vzduchu, abychom zabezpečili okysličení našeho těla, uvolňuje se glukóza, abychom měli dostatek energie a do těla se nám vyplavují stresové hormony jako adrenalin a kortizol. Na straně druhé, vypíná se imunitní systém, necítíme bolest ani symptomy zánětu, snižuje se trávicí proces. Na tyto aktivity v době ohrožení zkrátka není čas.
Naše tělo je nyní připraveno bránit náš život. Můžeme útočit, můžeme utíkat. Můžeme se zachránit. Problémem však je, že hrozba nemusí bezprostředně ohrožovat naše zdraví. Tato hrozba nemusí být reálná. Pokud by byla reálná, tak bychom museli právě teď stát tváří vůči velkému medvědovi. Potom by měla zvýšená aktivita nervového a hormonálního systému význam. Ale pokud sedíme ve svém křesle a posloucháme to, co se ve světě děje, nebo čteme-li email od svého rozzlobeného šéfa, pak se na výkon, útok nebo útěk připravujeme tak trochu zbytečně a o to více trpí celé naše tělo.
Autonomní nervový systém a stresové hormony mají skutečné opodstatnění, pokud jsme bezprostředně ohroženi. Jsou určeny ke krátkodobému impulzu v době, kdy reálně potřebujeme jednat. Za tímto účelem je větev sympatického autonomního nervového systému designována. Není určena pro každodenní použití, pokud nejsme reálně v ohrožení života. Často ji však zapínáme i v případech, kdy to není nezbytně nutné. O to hůře spíme, o to hůře je na tom náš imunitní systém, neumíme relaxovat a trávení se stává kompromisem.
Jak tedy sympatický nervový systém vypnout? Jak se přeladit na druhou kolej uklidňujícího, parasympatického nervového systému? Jak konečně pocítit odpočinek, relax a zlepšit své trávení?
Je mnoho způsobů, které můžeme vyzkoušet. Kromě fantastických esenciálních olejů, léčivých bylinek, bachových esencí, meditace a mnoha jiných technik, vám dnes ukážeme, co můžeme udělat právě teď a nepotřebujeme vědět nic o alternativních terapiích. Využijeme k tomu jen své tělo.
Jak se můžu uklidnit hned teď?
Vědomě to nepůjde. Nemůžeme se vědomě snažit necítit. Jsme emoční bytosti s city. Zkrátka naše racionální mysl má na změně našich pocitů minimální zásluhu. A když se tedy vědomě neumíme uklidnit, racionálně sice chápeme, že nám právě teď nic nehrozí, ale i tak prožíváme symptomy stresu, musíme na to jít jinak. Klíčem může být náš bloudivý nerv.
Bloudivý nerv (nervus vagus) je jako nervová dálnice probíhající po celé délce našeho těla. Často se označuje jako nerv péče o sebe a pravděpodobně je budoucností medicíny. Bloudivý nerv, nebo nervus vagus znamená v překladu tulák, nebo cestovatel, protože putuje přes celé naše tělo a registruje všechno. Jeho dráha začíná v mozkovém kmeni a putuje směrem dolů přes přední část krku, srdce, orgánů trávicího systému a reprodukčního systému. Všechno to, co se děje v našem těle nese do mozku a náš nervový systém může přizpůsobit svou intervenci tak, abychom přežili.
Bloudivý nerv, naši neuronovou super dálnici, tedy můžeme využít v náš prospěch a k tomu, abychom dostali sebe samého do uklidňujícího módu, jiným slovem, abychom vypnuli aktivitu sympatického nervového systému a aktivovali její opozit, větev parasympatiku.
Život ve 21. století je typický tím, že hodně času trávíme se zapnutou, aktivní větví sympatického nervového systému. Jsme zkrátka pořád ve střehu a o to hůř se nám přelaďuje na uklidňující parasympatický nervový systém. Příliš mnoho času stráveného v sympatiku není pro naše tělo vůbec dobré. A navíc naše tělo vůbec nerozlišuje, zda je tato potenciální hrozba skutečnou hrozbou, nebo jen jednou z myšlenek v naší hlavě. Abychom již více nepociťovali příznaky stresu, musíme vrátit své tělo do přirozenějšího klidového stavu „odpočinku a trávení“. A tohoto cíle lze dosáhnout stimulací bloudivého nervu.
Stimulace bloudivého nervu může „probudit“ parasympatický nervový systém, což je pro naše zdraví velmi prospěšné. Zvyšuje se produkce trávicích šťáv, můžeme eliminovat odpadní produkty a vstřebávat důležité živiny, krevní tlak a činnost srdce se snižuje, dochází k efektivní činnosti imunitního systému a my se cítíme ve finále šťastně, relaxovaně a klidně.
Typy stimulace bloudivého nervu
Stres a naše emoční reakce nelze ovládat vědomě. Sami víte, že jen negativní myšlenka může vyvolat aktivitu sympatického nervového systému. V tomto případě musíme jít na věc z opačného konce. Stimulací bloudivého nervu. Pokud stimulujeme bloudivý nerv, přinese do našeho mozku signál, že je vše v pořádku a může přepnout na relaxační parasympatický systém.
Dýchání
Naší výhrou je fakt, že lidská mysl umí zpracovat v jednom momentě jen jednu věc. Soustředíme-li svou mysl na dýchání, nedokážeme myslet na nic jiného. První věcí je snížit frekvenci dýchání. Například napočítáme do pěti, zadržíme dech a pomalu ústy vydechneme. Výdech ústy a ne nosem, činí z dýchání více vědomý proces a soustředění naší mysli na dech. Při denní aktivitě obvykle provedeme 10 až 14 nádechů za minutu. Abychom se dostali do parasympatiku a tedy relaxace, ideální je snížit dech na 5 až 7 nádechů za minutu. Efektivitu dýchání můžeme ještě zvýšit, budeme-li například pro sebe sama vdechovat vděčnost, lásku nebo soucit a stejné pocity budeme při výdechu posílat všem ostatním. Vyzkoušejte to v následujícím videu.
Vibrování 'OM'
Zkuste nyní vyloudit ze svých hlasivek hlásky “Om”. Cítíte to vibrato? Tímto způsobem brnkáme na svůj bloudivý nerv, který přechází přední stranou krku do celého našeho trupu. A můžeme to spojit s dýcháním. Nádech na pět sekund nosem a při výdechu rozezvučíme svůj krk samohláskou „O“, která pomalu přechází do hlásky „M“.
Studená voda
Určitě znáte, že když jste ve stresu, někdo vám doporučil opláchnout si obličej studenou vodou, abyste se uklidnili. A teď to můžete vyzkoušet vědomě a cíleně. Napustíme si nádobu se studenou vodou, do které si na 30 – 60 vteřin ponoříme svůj obličej, zejména čelo, oči, nos a větší část líc. Právě teď se aktivuje váš bloudivý nerv, snižuje se srdeční frekvence a přelaďujete do parasympatiku. Sáček ledu aplikovaný ze středu čela směrem ke rtům bude fungovat také.
Zvýšené slinění
V době stresu se zastavuje produkce slin ze slinných žláz. A opět zde máme jeden trik, kterým umíme zapnout bloudivý nerv. Svá ústa vědomě naplníme množstvím slin. Tím dáváme signál bloudivému nervu, že je vše v pořádku a můžeme velmi přirozeně přeladit na kolej parasympatiku.
Kdy uvidím výsledek aktivace bloudivého nervu?
Jak rychle bude na tato cvičení bloudivý nerv reagovat závisí na jeho kondici nebo flexibilitě. A my umíme flexibilitu bloudivého nervu a naši rychlost přepínání mezi sympatickým a parasympatickým nervovým systémem i změřit. Nepotřebujeme k tomu jít na EKG, ale stačí nám jen pás pro měření tepu a aplikaci HRV, kterou lze zdarma stáhnout.
Co je HRV?
HRV je zkratka pro variabilitu srdeční frekvence. Možná byste si mysleli, že naše srdce bije pravidelně. Ale není tomu tak. Mezi jednotlivými údery našeho srdce existuje variabilita. Jednou například bouchne za 0,8 sekundy jindy to může být více než 1 sekunda. Toto je označení pro variabilitu srdeční frekvence. Čím vyšší je variabilita mezi jednotlivými údery srdce, tím je to pro nás lepší zpráva. Znamená to, že náš bloudivý nerv je v optimální kondici a dokážeme velmi rychle přelaďovat ze stresové větve sympatického autonomního nervového systému na uklidňující větev parasympatiku. Jsme zkrátka flexibilní a dokážeme pružně reagovat na všechny externí i interní vstupy. Jsme odolnější vůči stresu a rychleji dokážeme vstoupit do uklidňujícího systému a zvyšujeme svoji schopnost regenerace. Vyšší variabilita srdeční frekvence je obecně známkou dobrého zdraví.
Pokud si začnete měřit HRV, váš počáteční stav je velmi individuálním ukazatelem. Spíše je měření určené k dlouhodobému pozorování zlepšení vaší individuální HRV v průběhu času. A ke zlepšení dojde vždy, budeme-li cvičit svou odolnost, ať už dýchacími cvičeními, meditací, esenciálními oleji, bylinkami nebo jakýmikoli technikami a metodami, které s námi rezonují.
Závěrem, zlepšení HRV je zlepšením našeho autonomního nervového systému. Ve většině času a obzvláště v této době, jsme uvízlí a zacykleni v části sympatiku, což známe jako symptomy stresu. Máme v rukou možnosti, jak přepnout a dokonce cvičením i rychleji přeladit na jeho opozitní, část parasympatiku. S rovnováhou autonomního nervového systému a vyšší HRV budeme podávat lepší výkon a zvýší se naše regenerace a resilience. Dostaneme sami sebe více pod kontrolu a dokážeme se lépe vypořádat s životními výzvami. I když změna nepřijde okamžitě, je to cesta, která ovšem z dlouhodobého hlediska přináší stabilní vítězství.
Obsah web stránky je primárně zpracován podle názoru autora, pokud není citováno jinak. Informace jsou určeny pro osobní zájmy čtenáře, bez poznání anamnézy a kontraindikací individuálních podmínek čtenáře a nenahrazují standardní zdravotní péči. Žádná z informací této web stránky není určena a neměla by být považována za zdravotní poradenství. Prosím, konzultujte svůj zdravotní stav s lékařem předtím, než začnete jakýkoli léčebný program, a to zejména pokud jste těhotná, kojící nebo užíváte medikaci nebo se léčíte ze zdravotních problémů.