Adrenalin, kortizol a inzulin jsou tři hormony, které hrají důležitou roli při regulaci životně důležitých tělesných procesů. A stejně jako je naše tělo složitým systémem, i tyto tři hormony navzájem doplňují nebo kompenzují své funkce, abychom mohli žít naše dny plné energie. Zatímco kortizol a inzulin pracují denně, adrenalin je hormonem pohotovosti a potřebujeme ho skutečně až v krizových situacích, kdy kortizol a inzulin nestačí držet krok s naším tempem života. Tehdy, jako pohotovostní pomoc, přichází na scénu adrenalin.
Role kortizolu v řízení stresu a energie
Kortizol je vylučován kůrou našich nadledvin. Je to náš denní hormon a často se označuje jako „hlavní antistresový hormon“. Bez kortizolu bychom nebyli schopni ráno vstát z postele. Jeho sekrece přesně sleduje náš cirkadiánní rytmus (24hodinový biologický rytmus) a začíná se postupně uvolňovat s příchodem rána. Nejvyšší hladiny kortizolu se objevují kolem 6:00 ráno. Kortizol patří mezi glukokortikoidy a zajišťuje, aby se uvolnil uložený glykogen z jater, takže naše buňky mohou pracovat ještě předtím, než sníme první ranní jídlo. Uvolněný glykogen z jater, přeměněný na krevní glukózu, putuje do buněk, ale aby mohl do buněk vstoupit, je potřeba inzulin.
Vliv inzulinu na hladinu cukru v krvi a energii
Inzulin produkuje slinivka břišní, jakmile se zvýší hladina cukru v krvi, což se děje obvykle po přijetí potravy, ale i v době zažívaného stresu. Hormon inzulin aktivuje buněčné transportéry, které se nacházejí na povrchu buněčné stěny, a krevní cukr tak může být vtažen do buňky, která z něj vytvoří svou energii.
Mechanismus práce inzulínu
Jak adrenalin ovlivňuje hladinu energie
Adrenalin je hormon pohotovosti. Je vylučován dření nadledvin po stimulaci autonomního nervového systému a jeho sympatické části. Tělo je v panice. Adrenalin je jako rytíř na bílém koni, který přichází situaci zachránit. Adrenalin dokáže velmi rychle zvýšit hladinu krevní glukózy ze zásobáren, tedy jater, svalů a tukové tkáně. Tím má tělo dostatek energie k zvládnutí kritické situace.
Adrenalin zaplavuje naše tělo a my máme dostatek, i když nouzové, energie na to, abychom mohli útočit, utéct nebo se zachránit. To je pravá podstata adrenalinu. Je nezbytný, pokud skutečně čelíme nebezpečí. Tehdy jsme schopni zvednout automobil, udělat nadlidské věci, které odvrátí přicházející hrozbu. Takto byl adrenalin navržen. Avšak dnes, v dnešní době, není příliš správně využíván. Už jen sledování zpráv, hádka, dopravní zácpa – to vše může způsobit příval adrenalinu, i když reálné nebezpečí ztráty nebo ohrožení života není.
Jak regulovat hladinu cukru pro více energie
Podobný scénář můžeme pozorovat během dne, když čelíme různým výzvám, které vytvářejí napětí a my je potřebujeme zvládnout. Abychom zvládli úkol, potřebujeme energii, naše buňky potřebují vytvořit energii. Potřebujeme kortizol a inzulin.
Kortizol je posel shánění potravy pro buňky, tedy krevní glukózy, a inzulin zajišťuje, aby se krevní glukóza dostala do buněk. To je celkem jednoduchý mechanismus. A prvním místem, kde by měla být dostatečná zásoba glykogenu, tedy ve skladovatelné formě energie, jsou naše játra. Pokud je v játrech dostatek zásob glykogenu, překonáme všechny překážky levou zadní. Bez pomoci rafinovaného cukru, tukových potravin nebo pomoci adrenalinu. Pokud játra nemají dostatek zásob glykogenu, tělo může využívat nezdravé potraviny a adrenalin jako jedinou cestu k získání energie.
Mohou mít játra nízké zásoby glykogenu? Ano, je možné, že játra mají nízké zásoby glykogenu, a to zejména v případě, pokud dlouhodobě konzumujeme stravu bez sacharidů (nízkosacharidové diety). V tomto případě mají játra nedostatečný příjem glukózy, ze které by mohla vytvářet rezervy v podobě glykogenu. Dalším důvodem je extrémně náročná fyzická aktivita, dlouhodobé a vyčerpávající cvičení při velké intenzitě, což spotřebovává vyšší množství energetických zásob. A posledním faktorem je chronický stres. Rovněž vyžaduje vysokou dávku energie a rychlé čerpání z tělesných zdrojů.
Když játra mají nízké zásoby glykogenu, může to vést k hypoglykémii (nízká hladina cukru v krvi), což může způsobovat únavu, závratě, slabost a problémy s koncentrací. Pro udržení dostatečných zásob glykogenu je důležité konzumovat vyváženou stravu s dostatkem sacharidů a sledovat svůj životní styl, včetně dostatečného odpočinku a hlavně, co platí pro život v 21. století – zvládání stresu.
Jak poznám, že játra mají dostatek zásob glykogenu (je moje spíž plná)?
Zda máme „plnou spíž“, zjistíme podle toho, jak se cítíme. Máme stabilní energii během dne, dobrou výkonnost při práci nebo cvičení? Nemáme potřebu sahat po energetických stimulantech? Máme rychlou regeneraci po náročnějším období? Dokážeme zvládat stres s přehledem? Rozhodujícím ukazatelem je však hladina naší energie během celého dne.
Pokud mají játra dobré zásoby glykogenu, máme dostatek energie během celého dne bez výrazných poklesů nebo náhlých pocitů únavy. Zároveň nemáme žádné výrazné chutě na sladké.
Stres a jeho vliv na hladinu energie
Ve 21. století jsme ztratili schopnost regulace svého nervového systému, nevíme, jak se postarat o nadledviny a slinivku, které jsou v první linii reakcí na stres. Zapomínáme na zabudovanou „spíž“ v podobě jater a její pravidelné doplňování. Pokud jsou tyto primární mechanismy oslabeny a spíž je prázdná (játra nemají zásoby glykogenu), není jiná možnost než využít služeb adrenalinu. Avšak za adrenalin musíme zaplatit daň.
Příliš mnoho adrenalinu zvyšuje srdeční frekvenci, zvyšuje krevní tlak a není nám umožněno plně dýchat. Adrenalin podporuje rozklad glykogenu na glukózu v játrech, což vede k zvýšení hladin cukru v krvi. Adrenalin rovněž podporuje uvolňování mastných kyselin z tukové tkáně pro energii a zvyšuje přísun kyslíku do svalů. Adrenalin působí rychle a poskytuje tělu okamžitou energii na zvládnutí vnímané hrozby nebo stresoru.
Jak často využíváme služby adrenalinu v dnešní době? Jak často ho voláme na pomoc? Role adrenalinu v případě reálné hrozby je klíčová, ale jeho nadměrná produkce může vést k různým symptomům jako například:
- Bušení srdce
- Úzkost
- Poruchy spánku
- Únava
- Nervozita
- Bolesti hlavy
- Zácpa
- Trávicí potíže
Vztah mezi adrenalinem a inzulinem
Když hladina adrenalinu stoupá, hladina inzulinu dočasně klesá. Bez inzulinu zůstává glukóza v krevním oběhu a zvyšuje se hladina cukru v krvi. Tento pohotovostní mechanismus slouží k tomu, aby tělo mělo k dispozici dostatek cukru v případě boje nebo útěku. To není pro tělo ideální, protože bez inzulinu buňky nevědí využít krevní cukr jako zdroj energie. Chronický stres a neustálé zásobení těla adrenalinem narušuje celou škálu sekrece hormonů, včetně inzulinu, což může vést k metabolické dysregulaci, rozvoji inzulinové rezistence a cukrovky 2. typu.
Jak rychle vyloučit adrenalin z těla? Bohužel, adrenalin nemá antagonistu, který by ho neutralizoval. Dokud je přítomen v krevním oběhu, budeme cítit jeho efekt. A možná vás napadne otázka, jak se mohu rychle zbavit tohoto pohotovostního hormonu. Odpověď je celkem jednoznačná. Potřebujeme jednak snížit jeho sekreci a na druhé straně ho potřebujeme z těla vyloučit. Tedy naším záměrem je práce na několika úrovních:
1. Optimalizace sekrece kortizolu
Kortizol je naším hlavním antistresovým hormonem. S optimálním množstvím kortizolu nepoznáme únavu. Pomáhá s metabolismem, hladinou energie, našimi kognitivními schopnostmi, rychlou rekonvalescencí, imunitními funkcemi. Optimální hladina kortizolu je nezbytná pro naše bytí.
Avšak soustavné vystavení stresovým situacím nutí naše nadledviny pracovat naplno a časem se mohou opotřebovat, a jejich výkon a sekrece kortizolu nemusí být dostatečná na pokrytí našich požadavků. Tehdy začínáme cítit únavu, opakující se infekce, dlouhé období hojení a neschopnost zvládat stresové události. Navíc jako pomoc přichází adrenalin, což zhoršuje pocity únavy, narušuje hladinu krevního cukru a podporuje bušení srdce, kardiovaskulární onemocnění a nespavost.
Takže naší prioritou je podpora nadledvin. Vždy si sestavujeme svůj plán podle toho, kde se nacházíme. Pokud je naše tělo vitální, podpoříme nadledviny zejména v stresových situacích rostlinami s obsahem fytosterolů, mezi které patří například:
- Lékořice
- Ašvaganda
- Sibiřský ženšen
- Gotu kola
- Gingko
Pokud pociťujeme chronickou únavu, časté infekce, bušení srdce nebo zpomalený metabolismus, naše nadledviny už nejsou spolehlivým centrem pro regulaci stresu. Jsou vyčerpané. V tomto případě musíme začít opatrně a pomalu. Nechceme aktivními rostlinnými fytosteroly bičovat mrtvého koně. V těchto případech je méně více. Může to být dlouhá a náročná cesta, vyžadující trpělivost, abychom zajistili plně funkční nadledviny, které budou jako věrný přítel, vždy připraveny podat nám pomocnou ruku v čase stresu.
2. Regulace autonomního nervového systému
Tento systém je evolučně starší než centrální nervový systém a je zodpovědný za automatické fungování našeho těla bez toho, abychom si uvědomovali například každý nádech nebo výdech, tlukot našeho srdce, hladinu hormonů a podobně. Funguje prostě bez našeho přičinění. Autonomní nervový systém vykonává svou činnost dvěma divizemi, které nazýváme sympatickým a parasympatickým nervovým systémem. Sympatiková část připravuje tělo na akci a aktivuje se v případě stresu. Parasympatiková část nás dostává do stavu relaxace, uchovává energii a zodpovídá za naše optimální trávení a odpočinek.
Z které části nervového systému operujete právě teď? Je to aktivní sympatická větev, která je zodpovědná za sekreci adrenalinu? Je dobré být si vědom toho, jak se náš nervový systém cítí právě teď. Co potřebuje? Co vnímá jako hrozbu? Proč vnímá určitou situaci jako život ohrožující?
Existuje mnoho metod a technik, jak vstoupit do vlastního uklidňujícího systému. Najít si tu, která působí uklidňujícím způsobem právě na vás. Pro mnohé jsou to esenciální oleje, jejich aroma a rychlost účinku na náš nervový systém. Čichové dráhy jsou přímo spojeny s naším emočním mozkem. A právě toto spojení může být vaší novou cestou regulace nervového systému. K uklidňujícím vůním patří zejména:
- Ylang Ylang
- Levandule
- Citronová tráva
- Meduňka
- Bergamot
- Heřmánek
- Majoránka
- Citron
- Pačuli
- Vetiver
3. Podpora jater
Játra jsou místem, kde dochází k rozkladu adrenalinu na vylučitelné částice, aby nemohl být v našem těle biologicky aktivní, a my jsme necítili jeho efekt. Podpora jater je v čase stresu mimořádně důležitá zejména vzhledem k rozkladu metabolitů, včetně adrenalinu. Čím jsou játra slabší, tím delší efekt adrenalinu pociťujeme. Z léčivých bylin se nejčastěji využívá například:
- Kořen pampelišky
- Kořen lopuchu
- Artyčok
- Rozmarýn
- Máta
- Ostropestřec (olej lisovaný za studena)
Kromě toho, že játra dělají, co mohou, aby vyčistila náš krevní oběh od toxických metabolitů a přebytku adrenalinu, mají pro nás i další služby. Játra jsou jako „spíž“, jsou nejdůležitější zásobárnou glykogenu, který jsou schopna přeměnit na glukózu a uvolnit ji do krevního oběhu, aby měly naše buňky a mozek dostatek energie. To je nesmírně důležitá funkce našich jater hlavně v době, kdy čelíme náročnému období. Nedostatečné zásoby glykogenu v játrech nám způsobují nedostatek energie. Stejně jako když otevřeme doma spíž a ta zívá prázdnotou. A tak si můžeme pomoci nepříliš šťastným způsobem – začneme konzumovat jídla plná rafinovaného cukru nebo nasycených, případně trans-tuků. A nastoupení na tento vlak nebude mít pro nás šťastný konec.
Co můžeme udělat pro játra
Tedy kromě toho, že se postaráme o jaterní buňky léčivými rostlinami, můžeme jim pomoci obnovit zásoby glykogenu, který mohou využít v čase, kdy to budeme potřebovat nejvíce. Jednou z cest, jak obnovit zásoby glykogenu, je fruktóza, kterou obsahuje ovoce.
Jak mohou moje játra získat rezervy glykogenu?
Ideálním způsobem, jak naplníme svou „spíž“, je ovoce. Často máme z ovoce strach, protože se traduje, že je plné cukru. Jak to tedy ve skutečnosti je? Pokud se podíváme na ovoce, jeho hlavní složkou je voda, která tvoří přibližně 70-90 % obsahu. Následuje ovocný cukr, jehož množství se liší v závislosti na druhu ovoce a dosahuje přibližně 5-20 % hmotnosti ovoce. Dalšími složkami jsou vláknina, protizánětlivé fytochemikálie, antioxidanty, vitamíny a minerály. Ovocný cukr se skládá převážně z fruktózy a glukózy, přičemž jejich poměr závisí na konkrétním ovoci.
Glukóza je hlavním zdrojem energie pro buňky a pro její vstup do buněk je potřebný inzulin. Fruktóza, která může v některých druzích ovoce převládat, však není přímo využitelná buňkami. Putuje do jater, kde se přeměňuje na glykogen – skladovatelnou formu energie. Játra fungují jako zásobárna glykogenu, kterou využívají k udržení stabilní hladiny glukózy v krvi.
Když tělo potřebuje energii, játra uvolňují glukózu z glykogenu, což pomáhá udržovat hladinu cukru v krvi a poskytuje buňkám potřebnou energii. Tento proces je automatický a řídí se hormonálními signály v závislosti na potřebách organismu.
Není konzumace ovoce náročná pro pankreas?
Které ovoce obsahuje více fruktózy než glukózy?
- Jablka: patří mezi ovoce s nejvyšším poměrem fruktózy vůči glukóze.
- Hrušky: podobně jako jablka, hrušky mají vysoký obsah fruktózy a nižší podíl glukózy. To dělá hrušky jedním z nejběžnějších druhů ovoce s vysokým obsahem fruktózy. Hrušky jsou také bohaté na vitamíny a vlákninu, což pomáhá zlepšit trávení a udržovat zdravou střevní mikroflóru.
- Třešně: zejména sladké třešně obsahují více fruktózy než glukózy, což jim dává jejich charakteristickou sladkost. Kromě toho jsou třešně bohaté na antioxidanty, zejména antokyany, které mají protizánětlivé účinky.
- Sušené ovoce: jako například sušené hrušky, fíky nebo datle, má ve srovnání s čerstvým ovocem koncentrovanější množství cukru, což může mít za následek vyšší glykemickou zátěž, zejména při nadměrné konzumaci. Sušené fíky a datle jsou zvlášť bohaté na fruktózu, přičemž jejich obsah glukózy je nižší.
Játra jsou tedy klíčová nejen pro detoxikační, ale také pro energetické funkce našeho těla. Proto bychom měli vynaložit dostatečné úsilí, aby se jim v našem těle dařilo a fungovala optimálně. Ona se nám za to tisíckrát odvděčí.
4. Aktivní cvičení
Dalším způsobem, jak se zbavit adrenalinu, je spálit ho kardiovaskulárním cvičením. Je to jako když auto spaluje benzín. Kardio cvičení zkrátka spaluje adrenalin. Pokud trpíte například úzkostí, 30 minut kardiovaskulárního cvičení denně může být vaším lékem.
Závěrem, interakce mezi inzulinem, kortizolem a adrenalinem si navzájem pomáhají. Pokud úkol nezvládá kortizol a inzulin a játra nemají dostatečné rezervy glykogenu, přichází na pomoc pohotovostní hormon adrenalin. Dostatek energie znamená vyváženou spolupráci mezi těmito třemi klíčovými hráči. Ve stresové situaci pro nás kortizol a adrenalin zajistí rychlé zvýšení krevní glukózy. Zatímco kortizol shání glukózu ze zásobáren, adrenalin zajistí, aby jí bylo dost v krevním oběhu a dočasně omezí produkci inzulinu. Jakmile stresová situace pomine, nastoupí inzulin, aby se hladina cukru v krvi vrátila do normálu. Naším úkolem je aktivní práce na zvládání stresu a podpoře nadledvin co nejlépe, jak dovedeme. Výsledkem je odměna v podobě neúnavné energie, odvahy, motivace a pevného zdraví.
Obsah web stránky je primárně zpracován podle názoru autora, pokud není citováno jinak. Informace jsou určeny pro osobní zájmy čtenáře, bez poznání anamnézy a kontraindikací individuálních podmínek čtenáře a nenahrazují standardní zdravotní péči. Žádná z informací této web stránky není určena a neměla by být považována za zdravotní poradenství. Prosím, konzultujte svůj zdravotní stav s lékařem předtím, než začnete jakýkoli léčebný program, a to zejména pokud jste těhotná, kojící nebo užíváte medikaci nebo se léčíte ze zdravotních problémů.