I děti mají stres – jak pomoci svému dítěti

Obvykle spojujeme stres se životem dospělých, ale stres se týká i dětí. Nástup do školky nebo školy je jednou z takových situací. Přestože děti nedokážou svou nejistotu, strach ze změn, nového prostředí nebo odloučení od rodiče vyjádřit tak, jak to umějí dospělí, dávají nám své pocity najevo prostřednictvím chování a emocí. Buďme k nim vnímaví a všímaví. To, jak se vypořádáme s emoční zátěží našeho dítěte, ovlivní jeho budoucí reakce na stresové události.

Reakce těla dítěte na stres a jeho dopad

Dětské tělo reaguje na stres podobně jako tělo dospělého. Hlavní stresovou osou je hypotalamus – hypofýza – nadledvinky. Tyto tři žlázy společně připravují tělo na zvládnutí stresové situace. Hypotalamus vylučuje CRH (kortikotropin uvolňující hormon), který aktivuje hypofýzu, hlavní řídicí žlázu hormonálního systému. Hypofýza poté produkuje ACTH (adrenokortikotropní hormon), jenž stimuluje nadledvinky k uvolnění kortizolu – hormonu s výraznými účinky na tělesnou fyziologii. Kortizol ovlivňuje energetickou hladinu, náladu, funkci imunitního systému, trávení i vylučování.

Stres a jeho vliv na pozornost a chování dětí

Příliš mnoho stresu znamená nadměrnou produkci kortizolu. Přebytek tohoto hormonu staví tělo do stavu pohotovosti – zvyšuje hladinu krevního cukru, může vyvolat podrážděnost, snížit kognitivní schopnosti a zkrátit pozornost. Nervový systém dítěte se v tomto stavu přepíná do obranné strategie. Pohybové aktivity jsou upřednostněny, logické myšlení a naslouchání verbální řeči ustupují. Pokud dítě setrvává v tomto hyperaktivním režimu, často od něj vyžadujeme, aby se uklidnilo a sedělo v klidu. To však není možné. Jeho nervový systém není na takovou situaci připraven. Není to o tom, že dítě nechce poslouchat, ale že toho není schopno.

Jak stres ovlivňuje spánek dětí

Zvýšené hladiny kortizolu během noci brání usnutí nebo vedou k mělkému a přerušovanému spánku. U dětí, jejichž nervový systém je stále ve vývoji, je tento problém ještě výraznější. Kortizol může narušit spánkový cyklus, což vede k obtížím se zaspáváním nebo k častému probouzení.

Více o spánku najdete zde

Stres a jeho účinky na imunitu dětí

Kromě narušeného spánku ovlivňuje kortizol přímo funkci imunitního systému. U dětí, jejichž imunita je stále ve vývoji, mohou zvýšené hladiny kortizolu snížit produkci určitých cytokinů potřebných k aktivaci imunitních buněk. To oslabuje obranyschopnost organismu vůči infekcím. Děti, které jsou dlouhodobě vystaveny stresu, mohou být náchylnější k běžným nemocem, jako je nachlazení nebo chřipka, ale i k vážnějším infekcím.

Více o stresu a imunitě najdete zde

Trávicí potíže dětí způsobené stresem

Stres také snižuje produkci žaludečních šťáv, a časté bolesti bříška, nadýmání, průjem, zvracení nebo zácpa jsou jen důsledkem přetížení organismu. V době stresu nemá tělo prostor na trávení ani relaxaci. Když děti prožívají stres, jejich nervový systém aktivuje reakci „boj nebo útěk“, která přesouvá energii od trávicích funkcí k svalům a mobilizaci těla. Snížená aktivita trávicí soustavy se může projevit ztrátou chuti k jídlu nebo naopak zvýšenou potřebou jíst, což může přinést dočasné uklidnění nervového systému.

Účinky stresu na zdraví dětí se mohou projevit několika způsoby. Mezi běžné fyzické příznaky stresu u dětí patří:

• Snížená chuť k jídlu nebo náhlé změny ve stravovacích návycích
• Podrážděný žaludek a bolesti bříška
• Změny v pohybu střev
• Bolesti hlavy
• Noční pomočování
• Poruchy spánku

Stres zároveň ovlivňuje i chování a psychický stav dítěte, což se může projevovat například:

• Úzkostí
• Hněvem
• Pláčem
• Agresivním chováním
• Tvrdohlavostí
• Náhlým nezájmem o okolí

Klíčem je pochopit, že i dítě může trpět stresem. Dítě nezná tolik řešení jako dospělý, a právě proto je na nás, abychom jej naučili, že stresové období je normální součástí života. Není nic špatného na tom, cítit se tak, jak se právě cítí. Není jediné, kdo takové pocity zažívá. Můžeme mu ukázat způsoby, jak jeho trápení zmírnit a zvládnout.

Důležitost komunikace s dítětem o jeho pocitech

Dospělí si často myslí, že dítě neumí pojmenovat své pocity. Záleží na věku dítěte, a na nás je přizpůsobit svůj jazyk tak, aby nám rozumělo. Než ale začneme mluvit o pocitech s dítětem, musíme začít sami u sebe. Společnost nás často učí, že bychom měli ukazovat pouze bezproblémovou a usměvavou tvář. To je něco, co si osvojíme velmi brzy.

Jenže málokdo nám řekl, že je v pořádku cítit smutek, strach nebo hněv. Jsou to stejné emoce jako radost, štěstí nebo láska. Jsou to prostě emoce, které jsme se naučili dělit na „dobré“ a „špatné“. Tato kategorizace ale není šťastná, protože přirozeně nechceme cítit to, co je označováno jako špatné. Co s tím? Tyto pocity odmítáme, potlačujeme je nebo je otupujeme, což často vede k závislostem, jen abychom „špatné“ pocity necítili. Jak říká Eckhart Tolle: „Negativní emoce nejsou problém, problém je náš špatný vztah k nim.“

První věcí, kterou bychom měli své dítě naučit, je, že je naprosto v pořádku. Není s ním nic špatného, pokud cítí smutek nebo strach. 

Jak správně komunikovat s dítětem o stresových situacích

Krok 1: Pojmenujte emoci

Pokud jsme dítě ujistili, že je naprosto v pořádku cítit i „špatné“ emoce, že jsou součástí života a každý se někdy v životě cítí podobně, můžeme se více zaměřit na jeho pocity. Opět přizpůsobíme svůj jazyk věku dítěte. Můžeme například použít obrázek s emocemi a zeptat se, jestli se cítí jako tento chlapec.

Můžeme jít dále a ptát se dítěte: Jak velká je ta emoce? Je velká jako slon? Nebo trošku jako lev? Použijte ruce a ukažte: Je emoce takhle velká (roztáhnete ruce) nebo takhle malá? Můžete dítěti dát pastelku a nechat ho nakreslit, co cítí. Buďte kreativní a otevření čemukoli, co vám dítě ukáže. Vyhněte se však radám, zpochybňování nebo popírání toho, co dítě říká. Pouze naslouchejte a mějte s dítětem soucit.

Pojmenování emocí je velmi důležitým krokem, protože nám umožňuje se od nich oddělit. Hněv, to nejsem já. Smutek, to nejsem já. Jsou to jen emoce, které přicházejí a odcházejí, jako vlny oceánu. Už samotné pojmenování emoce a oddělení se od ní často přináší pocit svobody. Už nejsme ztraceni v emoci, ale rozpoznáváme ji a chápeme, že ji právě teď zažíváme.

Krok 2: Lokalizujte emoci na těle

Zeptejte se dítěte, kde na těle cítí daný pocit. Kde se cítí vystrašené, zraněné nebo nepříjemně? V bříšku, na hrudi nebo někde jinde? Takové otázky dávají dítěti najevo, že je v pořádku cítit emoce. Ukazují, že je slyšíme a milujeme, a dávají mu právo prožívat přesně to, co právě cítí. Vyvarujte se frází jako „Přestaň s tím, jsi velký kluk“ nebo „Chlapci nepláčou“, které dítě matou. Pláče každý bez ohledu na pohlaví. Podobně fráze typu „Proč nemůžeš být více jako…“ jen přidávají další zranění již tak zraněnému dítěti.

Co dokážeme cítit, to dokážeme také léčit. Pokud dokážeme emoci pojmenovat a lokalizovat ji na těle, můžeme ji i uvolnit. Emoce nejsou jen mentální, ale také velmi fyzické. Například při hněvu si často v hlavě přehráváme, co bychom měli udělat, a naše tělo nerozlišuje, jestli se vše odehrává pouze v mysli, nebo ve skutečnosti. Tělo reaguje. Může se objevit tlak na hrudi, sevřené břicho nebo zrychlený dech. Práce s fyzickými projevy emocí na těle je často snazší než zvládání samotných emocí. Jakmile emoci lokalizujeme, dochází k přirozenému zklidnění pocitů – a totéž platí i pro děti. 

Krok 3: Zjemnění a přátelství s emocí

I náročné emoce lze zvládnout, pokud s nimi navážeme láskyplný vztah. Pokud se bojíme, jsme méně otevření „negativním“ emocím, netolerujeme je ani to, co cítíme. Pokud jsme však k sobě laskaví a chápaví, máme sílu čelit tomu, co se děje, a dopřát si, co potřebujeme. Totéž platí pro naše děti.

Esenciální oleje, bylinky nebo Bachovy esence mohou pomoci, ale ne proto, abychom bolest potlačili. Neutíkáme před sebou. Přírodní prostředky nám pomáhají zmírnit obtížné období a přijmout, že být člověkem (i malým člověkem) je někdy náročné. Tyto prostředky slouží k tomu, abychom toto období lépe zvládli. 

Použití bylinných čajů k uklidnění dětí

Existuje mnoho bylin, které pomáhají uklidnit tělo i mysl. Můžete svému dítěti připravit bylinný čaj, který bude balzámem pro jeho unavenou duši a zmírní jeho trápení. Kombinace bylin nebo jejich jednotlivé použití mohou být šetrnou cestou k uvolnění. Podání čaje v klidném prostředí, s láskou a péčí, přispívá k tomu, že se dítě cítí podporované a v bezpečí. Tento jednoduchý rituál může být součástí večerní rutiny, která napomáhá relaxaci a připravuje tělo i mysl na klidný spánek. Mezi často používané byliny patří:

• Heřmánek je známý svými zklidňujícími účinky. Skvěle pomáhá dětem, které se cítí ustarané, plné obav nebo strachu.

• Meduňka je bylina, která zmírňuje úzkost a má zároveň neuroprotektivní vlastnosti, podporující funkce mozku.

• Kozlík lékařský pomáhá snižovat hladinu kortizolu a podporuje lepší spánek.

• Sluncovka kalifornská je vhodná pro děti, které trpí nespavostí nebo mají problémy s nervovým systémem. Používá se při různých formách insomnie, úzkosti, nervových poruchách, včetně nočního pomočování, hyperaktivity nebo ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou). Navíc zlepšuje intelektuální kapacitu, paměť a soustředění nejen u dětí, ale i dospělých.

 

Bezpečnost a výběr esenciálních olejů pro děti

Začněme evolucí. Čich jsme od nepaměti používali k orientaci v prostoru a k rozpoznávání nebezpečí. I dnes stále používáme frázi „Něco cítím ve vzduchu“. Jako malé děti jsme podle čichu dokázali rozpoznat vůni své matky. Po jejím ucítění jsme věděli, že jsme v bezpečí, což aktivovalo náš vlastní zklidňující systém. Tento princip funguje stále. Určité vůně v nás vyvolávají pocity uklidnění, symbolického objetí a bezpečí.

Tento princip lze využít zejména ve stresových situacích, kdy potřebujeme uklidnit dítě a ujistit ho, že jsme s ním i ve chvílích, kdy má špatnou náladu, zlobí se nebo křičí. Chápeme jeho pocity a nesnažíme se je měnit. Přijímáme ho takové, jaké je. Inhalace esenciálních olejů může tyto pocity zmírnit a obrousit jejich ostré hrany, čímž uděláme bolest dítěte snesitelnější. Emoce jsou energií, která se hýbe a nakonec vždy odejde. Mezitím však zůstáváme s dítětem a jeho pocity.

Esenciální oleje jsou výtažky z léčivých rostlin a přestože jsou přirozenou součástí rostlin, v přírodě se nenacházejí v tak koncentrovaném množství, jaké nalezneme v lahvičce esenciálního oleje. Proto je důležité je používat bezpečně a s opatrností. Měli bychom být obeznámeni s možnými riziky a přínosy, než začneme esenciální oleje používat.

Následující seznam zahrnuje esenciální oleje vhodné pro děti, které všechny spadají do kategorie sedativních. Doporučuje se nechat dítě přivonět k vůni oleje a umožnit mu vybrat si, který bude například difuzovat ve svém pokoji. Čich je velmi individuální – co voní jednomu, může druhému být nepříjemné. Pokud má dítě možnost volby, cítí se důležitě a nezávisle, což posiluje jeho sebevědomí a urychluje požadovaný efekt.

• Bergamot podporuje trávicí systém, pomáhá se sekrecí žaludečních šťáv, podporuje peristaltiku střev a ulevuje při křečích trávicího traktu spojených se stresem.

• Citrón je univerzální tonikum, stimuluje imunitní systém, působí protizánětlivě, pomáhá při trávicích obtížích, infekcích a virových onemocněních. Uklidňuje nervovou soustavu.

• Geranium stimuluje lymfatický systém, má antiseptické a protizánětlivé účinky. Uvolňuje negativní emoce a působí jako tonikum pro tělo i mysl.

• Heřmánek má spazmolytické vlastnosti, uklidňuje nervový systém, uvolňuje křeče a je vhodný při kožních problémech i trávicích obtížích.

• Levandule je velmi univerzální olej známý svými uklidňujícími vlastnostmi, podporuje spánek a regeneruje pokožku. Je vhodná při zánětech kůže a dermatitidách.

• Majoránka je tonikum pro nervovou soustavu, působí proti infekcím, ulevuje při svalové bolesti a podporuje trávicí systém, zejména po stresové zátěži.

• Pomeranč je přítel trávicího systému, působí jako sedativum a je účinný při úzkosti, panice, šoku nebo nervovém přetížení.

Bachovy kapky na pomoc při adaptaci dětí ve stresových obdobích

Bachovy esence, často nazývané Bachovy kapky nebo jednoduše „bachovky“, jsou dědictvím Dr. Bacha, který dokončil celý systém terapie emočních stavů v roce 1936. Proč zmiňujeme toto datum? Protože Bachovy kapky se úspěšně používají již více než 85 let a stále si získávají na popularitě. Jednoduše fungují.

Bachovy květové esence jsou určeny pro rozmanité emoce, se kterými máme potíže. Ať už jde o strach, nerozhodnost, zoufalství nebo pocity osamělosti. Jsou vhodné nejen pro dospělé, ale také pro děti a dokonce i zvířata, protože obsahují pouze esenciální výtažky z nejedovatých květin. Děti na esence reagují obzvlášť rychle, protože na rozdíl od dospělých nemají vytvořenou „skořápku“ potlačených a odmítaných emocí.

Výběr z 38 Bachových květů je velmi jednoduchý. Stačí pojmenovat to, co cítíme. Ačkoli se to může zdát snadné, pro mnohé je to nejtěžší úkol. S pomocí Bachových květů však získáme odvahu, protože každý problém má své řešení. Výběr esence je individuální proces. Pro děti a jejich nástup do školy nebo školky jsem vybrala několik vhodných esencí, které mohou pomoci. Tento seznam však není konečný.

• Walnut je esence pro nadcházející změny, rozhodování nebo přechod do nové životní etapy. Získává se z květů ořešáku královského a pomáhá dítěti zvládnout nástup do školy, odloučení od rodičů a adaptaci na nové podmínky.

• Mimulus je esence pro každodenní strach z běžných věcí. Dítě může působit bázlivě, plachě, někdy se projevuje koktáním nebo červenáním. Tato esence pomáhá dětem, u nichž strach formuje jejich osobnost.

• Clematis je esence pro zasněné děti. Pokud dítě neví, co mu říkáte, protože se ztrácí ve svém světě fantazie, může být nepozorné, narážet do věcí nebo nemít zájem o povinnosti. Takové dítě může nad domácím úkolem strávit hodiny bez výsledku – ne proto, že by úkol nezvládlo, ale proto, že je ponořené do svých představ.

• Cherry Plum je esence pro situace, kdy se dítě nekontrolovatelně vzteká a hází sebou o zem. Pomáhá zvládat hysterii a záchvaty zlosti.

• Centaury je esence pro poslušné, vstřícné a submisivní dítě. Tento typ osobnosti může být snadným terčem šikany nebo zneužívání.

• Impatiens je esence pro děti plné energie, které nedokážou zůstat v klidu nebo se delší dobu soustředit. Pokud věci nejdou dost rychle, mohou být netrpělivé, podrážděné nebo znuděné. Takové dítě potřebuje být stále v pohybu – místo chůze raději běhá.

 

Závěrem, vyvarujme se chyb, které dělali naši rodiče. Kolik z nás vyrůstalo s pocitem, že pokud máme špatnou náladu, musíme se izolovat, protože nás okolí nebude akceptovat? Můžeme dětem ukázat, že všechny pocity jsou v pořádku. Všechny pocity jsou dovolené (i když chování je volitelné!). Pokud přijmeme odpovědnost za své emoce a dovolíme si cítit to, co právě cítíme, je méně pravděpodobné, že tyto pocity budou potlačeny, což by mohlo vést k problémům v pozdějších fázích života.

Obsah web stránky je primárně zpracován podle názoru autora, pokud není citováno jinak. Informace jsou určeny pro osobní zájmy čtenáře, bez poznání anamnézy a kontraindikací individuálních podmínek čtenáře a nenahrazují standardní zdravotní péči. Žádná z informací této web stránky není určena a neměla by být považována za zdravotní poradenství. Prosím, konzultujte svůj zdravotní stav s lékařem předtím, než začnete jakýkoli léčebný program, a to zejména pokud jste těhotná, kojící nebo užíváte medikaci nebo se léčíte ze zdravotních problémů.