Hypertenze nebo vysoký krevní tlak je nejčastějším problémem našeho zdraví. Krevní tlak je potřebný pro průtok krve systémem cév. Problémem je, pokud je na tok krve potřebný tlak vyšší než je normální.
Krevní tlak je kombinací systolického tlaku, který odpovídá tlaku v tepnách během systoly, čili stahu komor. Systolický krevní tlak vzniká, když se srdce stahuje a tlačí krev do arterií. Diastolický nebo dolní krevní tlak odpovídá tlaku v tepnách během diastoly neboli plnění komor krví. Zvýšení diastolického tlaku je známkou oslabení srdeční činnosti. Za normální hodnoty krevního tlaku se považuje 120/80 (systoický/diastolický). Rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem by měl být od 40-50 = stabilní krevní tlak.
Krevní tlak přirozeně kolísá během celého dne. Hypertenze je charakterizována jako trvale zvýšený krevní tlak, což je jedním z rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. A protože běžně nedokážeme cítit příznaky vysokého krevního tlaku, často se označuje jako „tichý zabiják“. Některé z varovných příznaků skutečně vysokého krevního tlaku mohou způsobovat bolesti hlavy a hrudi, nepravidelný srdeční rytmus, krvácení z nosu, bzučení v uších a mlhavé vidění. Vysoký krevní tlak bychom neměli podceňovat, protože může být spouštěčem dalších onemocnění, včetně zvýšeného rizika cukrovky, může také vést ke ztrátě zraku, snížené funkci ledvin, zablokování krevních cév, poškození tepen, srdečnímu selhání, špatným kognitivním funkcím a metabolickému syndromu.
Snižování hladiny krevního tlaku přírodními prostředky
Alfa omega je vědět, jaký mám krevní tlak. Dnes existuje řada přístrojů, kdy si tlak můžeme měřit v domácím prostředí, pravidelně měření opakovat, abychom získali přehled o svém krevním tlaku. Při dlouhodobě zvýšeném krevním tlaku je nutné navštívit svého lékaře. Příčiny hypertenze mohou být rozmanité, ale dobrou zprávou je, že mnoho z nich máme pod kontrolou. Například nedostatek pohybu a strava s vysokým obsahem sodíku, trans mastných kyselin a cukru zvyšuje šance na rozvoj hypertenze. Tento stav úzce souvisí i se stresem, obezitou, kouřením a nadměrnou konzumací alkoholu. Dobrou zprávou je, že v mnoha případech lze hypertenzi zvrátit přijetím zdravého životního stylu a přidáním potravin, které snižují krevní tlak.
Svůj plán na snižování krevního tlaku a prevenci před rozvojem vysokého krevního tlaku bychom měli dodržovat minimálně 60 dní, než zaznamenáme pozitivní výsledky. Pokud užíváte léky na snížení krevního tlaku, neukončujte jejich užívání a spíše se poraďte se svým lékařem, než nastoupíte na jakýkoliv přírodně orientovaný program.
1. Stres a hypertenze
Dlouhodobě zvýšené stresové napětí je významným faktorem, který přispívá k hypertenzi. Během stresových situací naše tělo potřebuje energii ke zvládnutí úlohy nebo emoční nálože. A tady je práce ve velké míře provedena hormonálním a nervovým systémem (neuroendokrinní systém).
Dlouhodobé stresové přetížení vede k nedostatečné produkci kortizolu, který je náš hlavní antistresový hormon. Nedostatek kortizolu pocítíme jako trvalý pocity únavy, chuť na sladké potraviny, nespavost, nízká energetická hladina, potíže s probouzením, nízká koncentrace, mozková mlha, zácpa, úzkost, přírůstek hmotnosti a časté infekce či dlouhá doba rekonvalescence. V tomto stavu má tělo připravenou záložní linii – hormon adrenalin. A jeho efekt jsme už určitě každý pocítili v podobě rapidnějšího bití srdce a zvýšení tlaku. To je normální biologická reakce na stres.
Problémem je, že v případě dlouhodobého, chronického stresu se stává i krevní tlak trvale zvýšeným. Management stresu je proto rozhodujícím pro udržení optimální hladiny krevního tlaku. V první řadě musíme zjistit původ a důvod našeho stresu a pokud možno přijmout taková opatření, abychom minimalizovali reaktivitu našeho organismu.
Dále si můžeme pomoci fytoterapií a připravit směsi léčivých bylinek, které uklidní naši mysl a pomohou nám s relaxací, což je jedním z nejdůležitějších pilířů při sestavování terapie. Esenciální oleje a aromaterapie jsou další alternativou, jak umožnit tělu relaxovat a snížit stresové napětí, včetně krevního tlaku. Zatímco u bylinných směsí využíváme orální příjem ve formě čajovin, tinktur nebo kapslí, při aromaterapii využíváme inhalaci esenciálních olejů.
>> Relaxační a uklidňující techniky
2. Výživa cévního systému
Příroda má pro nás množství léčivých rostlin, které jsou určeny pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění a výživu srdce a cév. Mezi nejúčinnější z nich patří:
Hloh (Crataegus monogyna)
Hloh obyčejný je rostlinou všech kardiaků a to již několik staletí. Je ideální pomocí pokud jsme ve stresové zátěži, pod zvýšeným tlakem negativních emocí, které rozhodujícím způsobem ovlivňují změny tlaku, při srdeční arytmii, obnovuje nervovou soustavu, působí proti křečím a neměl by chybět při stavech nervového vyčerpání a související insomnie. Z hlohu využíváme v rámci fytoterapie květ, list a plod. Všechny části rostliny obsahují celý komplex látek, které dělají z hlohu top rostlinu při poruchách kardiovaskulárního systému. Jeho účinky mají schopnost rozšiřovat tepny, zlepšuje se cirkulace krve, upravují krevní tlak, optimalizuje se činnost srdečního svalu, upravuje svalový rytmus, uvolňuje vápenaté usazeniny v cévách. Jeho příznivé účinky se projeví až po delším užívání. Hloh nemá žádné negativní vedlejší účinky a to ani při dlouhodobém užívání. Pokud si uděláme na podzim tinkturu z plodů hlohu, o to lépe. Pokud nemáme tinkturu, můžeme využít také v čajovině, případě ve výživovém doplňku se standardizovaným extraktem z hlohu od 100 - 400 mg.
Česnek (Allium sativum)
Česnek není jen pro časy, kdy budeme čelit bakteriálním nebo virálním infekcím a posilovat imunitu. Česnek je známý i pro své schopnosti snížit krevní tlak a hladinu LDL cholesterolu. Primární obsahová látka česneku je alicin a odpovídá i za typické česnekové aroma a jeho farmakologický efekt. Nepřítelem česneku je teplo, které deaktivuje účinnost alicinu a snižuje jeho účinek. Pro optimální efekt bychom měli denně konzumovat 1 – 3 stroužky česneku. Předpokládá se, že pravidelná konzumace česneku snižuje krevní tlak o 11 jednotek systolického a 5 jednotek diastolického tlaku. Tento výsledek lze očekávat během jednoho až tří měsíců. Pokud se rozhodnete pro suplementaci před čerstvým česnekem, je dostupná ve formě prášku, kapslí nebo oleje. Standardní dávkování je v rozsahu 600 mg - 1 200 mg denně (ekvivalent syrového česneku).
Kajenský pepř (Capsicum annuum)
Kajenský pepř představuje jednu z nejlepších potravin pro srdce a cévy. Na začátku užívání kajenského pepře začínáme pozvolna a v malých množstvích a postupně zvyšujeme dávkování. Například začneme s 1/3 čajové lžičky kajenského pepře s malým množstvím vody třikrát denně. Pokračujeme se stejným dávkováním následující čtyři až pět dní a lehce množství zvýšíme. Maximální doporučené množství je jedna čajová lžička s malým množstvím vody třikrát denně. Kajenský pepř je potravou pro celý kardiovaskulární systém, je bohatým zdrojem kalcia a vitamínu C a E. Je potravou pro buněčnou výstelku tepen, žil a kapilár, upravuje cévní elasticitu, krevní tlak, kajenský pepř je zkrátka elementem mládí. Pokud je systém cév přetížen toxicitou, která se lepí na cévní stěny, zvýšená zátěž je kladena na hlavní pumpu, srdce. Krevní tlak se zvyšuje, protože zvýšené množství tlaku je potřebné pro krevní cirkulaci, která se musí protlačit přes místa omezení a blokace cév. Kajenský pepř upravuje tok krve od „hlavy k patě“, okamžitě uvolňuje namáhavou práci srdce a efektivně působí v cévním systému.
3. Hydratace
Udržování dostatečného pitného režimu je součástí programu prevence hypertenze. Nedostatek tělesných tekutin nutí tělo šetřit vodou a využívá k tomu zúžení cév a snížení močení. Výsledkem je zvýšení krevního tlaku. Dlouhodobá a chronická dehydratace může být kontribučním faktorem hypertenze. Ujistěte se, že je tělo dobře hydratováno minimálně 10 - 15 sklenicemi vody denně. Nebo 60 ml na 1 kg hmotnosti.
>>Voda jako prevence onemocnění
4. Vitamíny a minerály při hypertenzi
Čím jsme starší, tím více se snižuje produkce vlastních enzymů a dochází k výraznému poškození buněk volnými radikály. I když je strava bohatá na vitamíny a minerály důležité pro opravu cévního systému, není možné získat potřebné množství vitamínů, minerálů a enzymů jen ze stravy samotné a potřebujeme sáhnout i po doplňcích stravy. A pro snížení hypertenze je vhodné zařadit do programu následující:
Koenzym Q10
Produkce koenzymu v těle začíná klesat po dosažení 20 let a v sedmdesátce je naše tělo schopno produkovat jen 50% hodnoty. Koenzym, také známý jako ubichinon, je nezbytný pro správné fungování mitochondrií. Mitochondrie jsou jako továrny na výrobu energie. A bez energie nefunguje nic. Místem s největší spotřebou energie a tedy i největší koncentrací koenzymu Q10 je naše srdce. Předpokládá se, že již po 10 týdnech pravidelného užívání koenzymu Q10 lze očekávat pokles krevního tlaku o 10%. Samotná strava však neposkytuje dostatečné množství koenzymu Q10. Například na poskytnutí 30 mg bychom museli sníst dva a půl kg arašídů. Proto je mnohem častější cesta doplňování koenzymu Q10 z výživových doplňků. Optimální dávkování je od 30 mg – 120 mg denně.
>> Potřebuji konezym Q10?
Magnesium
Magnesium si můžeme představit jako relaxant. Relaxuje a uvolňuje celé tělo, včetně krevních cév. Konstrikce krevních cév zvyšuje námahu kladenou na srdce, které musí vyvinout více energie a vyšší tlak k zajištění krevního zásobení. Magnesium je součástí prevence hypertenze, srdeční arytmie a srdeční palpitace. Doporučený denní příjem je stanoven na 300 – 400 mg denně. Samotná strava ovšem nemusí splňovat tyto normy a proto je vhodná i suplementace.
Vitamin C
Naše tělo neumí tento důležitý vitamín vyrobit samo a jsme absolutně závislí na jeho externím příjmu. Vitamin C působí zejména jako antioxidant a zabraňuje volným radikálům v poškozování vnitřní výstelky cév. Poškozený endotel je hlavní příčinou zvýšení hladiny oxidovaného cholesterolu a tvorby aterosklerotických plátů. I když až tak dramaticky nesnižuje krevní tlak, je nutnou součástí zdraví cév. Denní doplněk výživy by měl obsahovat 1 000 mg - 3 000 mg vitamínu C.
>> Vitamin C nejen při infekcích
Omega 3 mastné kyseliny
Je známo, že omega-3 chrání zdraví srdce a jsou důležitou složkou programu prevence kardiovaskulárních chorob. Existují tři hlavní typy omega-3 - kyselina eikosapentaenová (EPA), kyselina dokosahexaenová (DHA) a kyselina alfa-linolová (ALA). Podobně jako vitamín C, i omega 3 musíme do těla dostat z externích zdrojů. EPA a DHA se nacházejí v mořských živočiších a ALA pochází z rostlinných zdrojů, jako len, konopná semínka a chia semínka. Pokud nedokážeme konzumovat dostatečné množství ryb, které jsou zdrojem omega 3, je vhodné do stravy zařadit i kvalitní doplněk výživy, který stabilizuje nepravidelný srdeční rytmus (arytmie), zabraňuje tvorbě krevních sraženin a tukových plátů uvnitř krevních cév, čímž přispívá. , onemocnění srdce a hypertenzi. Obvyklé dávkování je 250 – 500 mg v kombinaci EPA a DHA.
Závěrem, máme mnoho možností jak působit preventivně vůči kardiovaskulárním onemocněním. Všechno začíná životním stylem, který je plně pod naší kontrolou. Pokud chceme předcházet riziku hypertenze, pak máme řadu přírodních prostředků, které můžeme využít. Ideální je kombinace více faktorů, včetně hydratace, uvolnění stresového napětí, plnohodnotného spánku a stravy bohaté na vitamíny a minerály. Pohyb je nutnou součástí zdravého programu. Výsledky můžete očekávat již po osmi týdnech důsledného dodržování vašeho ozdravného programu.
Obsah web stránky je primárně zpracován podle názoru autora, pokud není citováno jinak. Informace jsou určeny pro osobní zájmy čtenáře, bez poznání anamnézy a kontraindikací individuálních podmínek čtenáře a nenahrazují standardní zdravotní péči. Žádná z informací této web stránky není určena a neměla by být považována za zdravotní poradenství. Prosím, konzultujte svůj zdravotní stav s lékařem předtím, než začnete jakýkoli léčebný program, a to zejména pokud jste těhotná, kojící nebo užíváte medikaci nebo se léčíte ze zdravotních problémů.