Hypertenze a přírodní metody na snížení krevního tlaku

Hypertenze a přírodní metody na snížení krevního tlaku

Hypertenze neboli vysoký krevní tlak patří mezi nejčastější kardiovaskulární problémy. Krevní tlak je nezbytný k zajištění průtoku krve cévním systémem. Problémem je, pokud je k zajištění průtoku krve potřebný vyšší tlak, než je normální.

Co je krevní tlak a proč je důležitý pro zdraví?

Měření krevního tlaku doma – důležitá součást prevence hypertenze.

Krevní tlak je kombinací systolického tlaku, který odpovídá tlaku v tepnách během systoly neboli stahu komor, a diastolického tlaku, který odpovídá tlaku v tepnách během diastoly, tedy plnění komor krví. Systolický krevní tlak vzniká, když se srdce stahuje a tlačí krev do tepen. Diastolický tlak je tlak v tepnách, když se srdeční sval uvolňuje a komory se plní krví. Normální hodnoty krevního tlaku jsou přibližně 120/80 (systolický/diastolický).

Krevní tlak přirozeně kolísá během celého dne. Hypertenze je charakterizována jako trvale zvýšený krevní tlak a je jedním z rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Vzhledem k tomu, že vysoký krevní tlak obvykle nezpůsobuje žádné příznaky, často se označuje jako „tichý zabiják“. Ve výjimečných případech velmi vysokého krevního tlaku mohou vzniknout příznaky, jako jsou bolesti hlavy, bolest na hrudi, nepravidelný srdeční rytmus, krvácení z nosu, hučení v uších a mlhavé vidění.

Vysoký krevní tlak bychom neměli podceňovat, protože může být spouštěčem dalších onemocnění, včetně zvýšeného rizika kardiovaskulárních komplikací a metabolického syndromu. Může také vést k poškození zraku, snížené funkci ledvin, zablokování a poškození krevních cév, srdečnímu selhání, zhoršení kognitivních funkcí a zvýšenému riziku rozvoje cukrovky 2. typu v rámci metabolického syndromu.

Přírodní prostředky na snížení krevního tlaku

Alfa omega je vědět, jaký máme krevní tlak. Dnes existuje mnoho přístrojů, které nám umožňují měřit tlak v domácím prostředí a pravidelně měření opakovat, abychom získali přehled o svém krevním tlaku. Při dlouhodobě zvýšeném krevním tlaku je nutné navštívit svého lékaře.

Příčiny hypertenze mohou být rozmanité, ale dobrou zprávou je, že mnoho z nich máme pod kontrolou. Například nedostatek pohybu a strava s vysokým obsahem sodíku, trans mastných kyselin a cukru zvyšují šance na rozvoj hypertenze. Tento stav úzce souvisí také se stresem, obezitou, kouřením a nadměrnou konzumací alkoholu. Dobrou zprávou je, že v mnoha případech je možné hypertenzi zmírnit přijetím zdravého životního stylu a přidáním potravin, které snižují krevní tlak.

Svůj plán na snižování krevního tlaku a prevenci před rozvojem vysokého krevního tlaku bychom měli dodržovat minimálně 60 dní, než zaznamenáme pozitivní výsledky. Pokud užíváte léky na snížení krevního tlaku, neukončujte jejich užívání a raději se poraďte se svým lékařem, než zahájíte jakýkoliv přírodně orientovaný program.

Hypertenze – přírodní metody na snížení krevního tlaku: snížení stresu, výživa cév, hydratace, vitamíny a minerály. 

1. Stres a jeho vliv na krevní tlak

Dlouhodobě zvýšené stresové napětí je významným faktorem, který přispívá k hypertenzi. Během stresových situací naše tělo potřebuje energii k zvládnutí úkolu nebo emoční zátěže. Zde hraje velkou roli hormonální a nervový systém (neuroendokrinní systém). Dlouhodobé stresové přetížení vede k nedostatečné produkci kortizolu, což je náš hlavní antistresový hormon. Nedostatek kortizolu se projevuje jako trvalý pocit únavy, chuť na sladké potraviny, nespavost, nízká hladina energie, obtíže s probouzením, nízká koncentrace, mozková mlha, zácpa, úzkost, nárůst hmotnosti a časté infekce či dlouhá doba rekonvalescence. V tomto stavu má tělo připravenou záložní linii – hormon adrenalin. A jeho efekt jsme již určitě každý pocítili v podobě rychlejšího tepu srdce a zvýšení tlaku. To je normální biologická reakce na stres. Problémem je, že v případě dlouhodobého, chronického stresu se krevní tlak stává trvale zvýšeným. Management stresu je proto klíčový pro udržení optimální hladiny krevního tlaku.

V první řadě musíme zjistit příčinu a důvod našeho stresu a pokud možno přijmout opatření, která minimalizují reaktivitu našeho organismu. Dále si můžeme pomoci fytoterapií a připravit směsi léčivých bylin, které uklidní naši mysl a pomohou nám s relaxací, což je jedním z nejdůležitějších pilířů terapie. Antistresové byliny na snížení krevního tlaku – kozlík lékařský, dobromysl, třezalka tečkovaná, meduňka, chmel a sluncovka kalifornská.

Online kurz fytoterapie - 1. Stres a jeho vliv na krevní tlak Dlouhodobě zvýšené stresové napětí je významným faktorem, který přispívá k hypertenzi. Během stresových situací naše tělo potřebuje energii k zvládnutí úkolu nebo emoční zátěže. Zde hraje velkou roli hormonální a nervový systém (neuroendokrinní systém). Dlouhodobé stresové přetížení vede k nedostatečné produkci kortizolu, což je náš hlavní antistresový hormon. Nedostatek kortizolu se projevuje jako trvalý pocit únavy, chuť na sladké potraviny, nespavost, nízká hladina energie, obtíže s probouzením, nízká koncentrace, mozková mlha, zácpa, úzkost, nárůst hmotnosti a časté infekce či dlouhá doba rekonvalescence. V tomto stavu má tělo připravenou záložní linii – hormon adrenalin. A jeho efekt jsme již určitě každý pocítili v podobě rychlejšího tepu srdce a zvýšení tlaku. To je normální biologická reakce na stres. Problémem je, že v případě dlouhodobého, chronického stresu se krevní tlak stává trvale zvýšeným. Management stresu je proto klíčový pro udržení optimální hladiny krevního tlaku. V první řadě musíme zjistit příčinu a důvod našeho stresu a pokud možno přijmout opatření, která minimalizují reaktivitu našeho organismu. Dále si můžeme pomoci fytoterapií a připravit směsi léčivých bylin, které uklidní naši mysl a pomohou nám s relaxací, což je jedním z nejdůležitějších pilířů terapie. Antistresové byliny na snížení krevního tlaku – kozlík lékařský (valeriána), dobromysl (oregano), třezalka tečkovaná, meduňka, chmel a sluncovka kalifornská. Esenciální oleje a aromaterapie jsou další alternativou, jak umožnit tělu relaxovat a snížit stresové napětí, včetně krevního tlaku. Zatímco u bylinných směsí využíváme orální příjem ve formě čajů, tinktur nebo kapslí, u aromaterapie využíváme inhalaci esenciálních olejů. Inhalace je klíčem ke snížení stresového napětí a tělo k tomu využívá dva základní mechanismy. Prvním je přímé spojení čichových receptorů s podkorovými mozkovými centry, které odpovídají za emoce. Druhým mechanismem je absorpce molekul a jejich transport krevním oběhem, kde se nakonec dostanou do mozku přes hematoencefalickou bariéru a ovlivňují neurotransmitery. Můžete vyzkoušet následující kombinace: Esenciální oleje pro snížení stresu a krevního tlaku – bergamot, levandule, ylang-ylang, citron, majoránka a pačuli. Dlouhodobý stres má hluboký vliv na naše fyzické zdraví, zejména na hladinu krevního tlaku. Výsledkem je, že chronický stres a nedostatečná produkce kortizolu mohou vést k trvalé únavě, zhoršenému psychickému stavu a hypertenzi. Proto je důležité aktivně vyhledávat způsoby, jak zvládat stres a podpořit tělo v relaxaci. Klíčovou roli v zvládání stresu mohou hrát přírodní prostředky, jako je fytoterapie a aromaterapie. Léčivé byliny ve formě čajů či tinktur mohou účinně uklidnit mysl a podpořit psychickou pohodu. Inhalace esenciálních olejů je pak zaměřena přímo na mozková centra, která regulují emoce a stresovou reakci. Tyto přírodní přístupy, spolu s úpravou životního stylu a identifikací zdrojů stresu, mohou významně přispět k udržení optimální hladiny krevního tlaku a celkové rovnováhy organismu. 

Esenciální oleje a aromaterapie jsou další alternativou, jak umožnit tělu relaxovat a snížit stresové napětí, včetně krevního tlaku. Zatímco u bylinných směsí využíváme orální příjem ve formě čajů, tinktur nebo kapslí, u aromaterapie využíváme inhalaci esenciálních olejů. Inhalace je klíčem ke snížení stresového napětí a tělo k tomu využívá dva základní mechanismy. Prvním je přímé spojení čichových receptorů s podkorovými mozkovými centry, které odpovídají za emoce. Druhým mechanismem je absorpce molekul a jejich transport krevním oběhem, kde se nakonec dostanou do mozku přes hematoencefalickou bariéru a ovlivňují neurotransmitery. Esenciální oleje pro snížení stresu a krevního tlaku – bergamot, levandule, ylang-ylang, citron, majoránka a pačuli.

aromaterapie - online kurz. Esenciální oleje pro snížení stresu a krevního tlaku – bergamot, levandule, ylang-ylang, citron, majoránka a pačuli. 

Dlouhodobý stres má hluboký vliv na naše fyzické zdraví, zejména na hladinu krevního tlaku. Výsledkem je, že chronický stres a nedostatečná produkce kortizolu mohou vést k trvalé únavě, zhoršenému psychickému stavu a hypertenzi. Proto je důležité aktivně vyhledávat způsoby, jak zvládat stres a podpořit tělo v relaxaci.

Klíčovou roli v zvládání stresu mohou hrát přírodní prostředky, jako je fytoterapie a aromaterapie. Léčivé byliny ve formě čajů či tinktur mohou účinně uklidnit mysl a podpořit psychickou pohodu. Inhalace esenciálních olejů je pak zaměřena přímo na mozková centra, která regulují emoce a stresovou reakci. Tyto přírodní přístupy, spolu s úpravou životního stylu a identifikací zdrojů stresu, mohou významně přispět k udržení optimální hladiny krevního tlaku a celkové rovnováhy organismu.

2. Výživa cévního systému a důležité rostliny pro zdraví srdce

Příroda nám nabízí mnoho léčivých rostlin, které slouží k prevenci kardiovaskulárních onemocnění a k výživě srdce a cév. Jedním z klíčových aspektů zdraví cév je jejich elasticita, která hraje hlavní roli v udržování stabilního krevního tlaku. Ztráta elasticity cév vede k ztuhnutí a zúžení tepen, čímž zvyšuje odpor, který musí srdce při každém úderu překonávat. Tento proces způsobuje postupné zvyšování krevního tlaku, což vede k chronické hypertenzi. K podpoře elasticity cév můžeme využít léčivé rostliny, které pomáhají obnovit pružnost tepen a podporují lepší krevní oběh. Mezi nejúčinnější rostliny patří:

Hloh a jeho přínosy pro kardiovaskulární zdraví

Tinktura z hlohu na podporu srdce a cévního systému při hypertenzi.

Hloh obecný je po staletí známý jako rostlina pro všechny kardiaky. Je ideální pomocí při stresové zátěži, pod tlakem negativních emocí, které významně ovlivňují změny krevního tlaku, při srdeční arytmii, obnovuje nervový systém, působí proti křečím a neměl by chybět při stavech nervového vyčerpání a související nespavosti.

V rámci fytoterapie se z hlohu využívá květ, list i plod. Všechny části rostliny obsahují komplex látek, které z hlohu činí výjimečnou rostlinu pro léčbu poruch kardiovaskulárního systému. Jeho účinky zahrnují rozšiřování tepen, což podporuje elasticitu cév, zlepšuje krevní oběh a upravuje krevní tlak. Hloh také pomáhá uvolňovat vápenaté usazeniny v cévách, které mohou přispívat k tuhnutí tepen. Jeho příznivé účinky se projeví až po delším užívání, přičemž nemá žádné negativní vedlejší účinky ani při dlouhodobém užívání. Pokud si na podzim připravíme tinkturu z plodů hlohu, tím lépe. Pokud nemáme tinkturu, můžeme využít i čaj nebo doplněk stravy se standardizovaným extraktem z hlohu od 100–400 mg.

Česnek a jeho schopnost snižovat krevní tlak a posilovat cévy

Česnek na snížení krevního tlaku a podporu elasticity cév – přírodní prostředek k prevenci hypertenze.

Česnek nám neslouží jen v době, kdy čelíme bakteriálním nebo virovým infekcím a potřebujeme posílit imunitu. Česnek je známý i pro své schopnosti snižovat krevní tlak a hladinu LDL cholesterolu. Hlavní účinná látka česneku, alicin, je zodpovědná za typickou česnekovou vůni a jeho farmakologický efekt. Teplo je nepřítelem česneku, protože deaktivuje alicin a snižuje jeho účinnost. Pro optimální efekt bychom měli denně konzumovat 1–3 stroužky česneku. Předpokládá se, že pravidelná konzumace česneku snižuje krevní tlak o 11 jednotek systolického a 5 jednotek diastolického tlaku. Tento výsledek lze očekávat během jednoho až tří měsíců. Pokud dáváte přednost doplňkům stravy před čerstvým česnekem, je dostupný ve formě prášku, kapslí nebo oleje. Doporučené dávkování je v rozsahu 600–1200 mg denně (ekvivalent syrového česneku).

Kromě snižování krevního tlaku má česnek významný vliv na elasticitu cévních stěn. Pravidelná konzumace česneku podporuje pružnost tepen, což přispívá k lepšímu průtoku krve a zmírňuje zátěž srdce. Zvýšená elasticita cév umožňuje jejich lepší přizpůsobení pulzujícímu toku krve, čímž se snižuje riziko hypertenze a kardiovaskulárních onemocnění. Díky těmto účinkům je česnek považován za jedno z nejúčinnějších přírodních řešení pro podporu zdravého kardiovaskulárního systému.

Kajenský pepř jako podpora elasticity cév a krevního oběhu

Kajenský pepř na zlepšení krevního oběhu a podporu zdraví cév – přírodní prostředek proti hypertenzi.

Kajenský pepř představuje jednu z nejlepších potravin pro srdce a cévy. Na začátku užívání kajenského pepře začínáme pozvolna a v malých množstvích a postupně zvyšujeme dávkování. Například začneme s 1/3 čajové lžičky kajenského pepře s malým množstvím vody třikrát denně. Pokračujeme se stejným dávkováním následující čtyři až pět dní a mírně množství zvýšíme. Maximální doporučené množství je jedna čajová lžička s malým množstvím vody třikrát denně.

Kajenský pepř je potravou pro celý kardiovaskulární systém, je bohatým zdrojem vápníku a vitamínů C a E. Má významný vliv na buněčnou výstelku tepen, žil a kapilár, čímž podporuje elasticitu cév. Zdravá elasticita cév je klíčová pro udržení přiměřeného krevního tlaku, protože pružné tepny se dokáží lépe přizpůsobit tlaku průtoku krve. Kajenský pepř pomáhá cévám zotavit se z toxických usazenin a nahromaděného plaku, které mohou snižovat pružnost cévních stěn a zvyšovat krevní tlak.

Pokud je cévní systém přetížen toxiny, které se zachytávají na stěnách tepen, je na srdce kladena zvýšená zátěž, protože musí vynaložit větší tlak k překonání blokací v cévách. Kajenský pepř napomáhá čištění cév a zlepšuje průtok krve od „hlavy až k patě“. Tím uvolňuje namáhavou práci srdce, které nemusí neustále bojovat s vysokým odporem v cévách. Díky své schopnosti podporovat elasticitu cév a usnadnit cirkulaci se kajenský pepř považuje za „elixír mládí“ pro cévní systém. 

3. Hydratace a její úloha při prevenci hypertenze

Udržování dostatečného pitného režimu je součástí programu prevence hypertenze. Nedostatek tělesných tekutin nutí tělo šetřit vodou, což dosahuje zúžením cév a snížením močení. Výsledkem je zvýšení krevního tlaku. Dlouhodobá a chronická dehydratace může být příspěvkovým faktorem hypertenze. Ujistěte se, že tělo je dobře hydratované minimálně 10–15 sklenicemi vody denně, nebo 60 ml na 1 kg hmotnosti.

Jak ovlivňují ledviny krevní tlak

4. Vitamíny a minerály důležité při hypertenzi

S věkem klesá produkce vlastních enzymů a dochází k výraznému poškození buněk volnými radikály. I když je strava bohatá na vitamíny a minerály důležité pro opravu cévního systému, ne vždy je možné získat potřebné množství vitamínů, minerálů a enzymů pouze ze stravy. Někdy je potřeba sáhnout i po doplňcích stravy. Pro snížení hypertenze je vhodné zařadit do programu následující:

Koenzym Q10 a jeho role při prevenci srdečních chorob

Produkce koenzymu Q10 v těle začíná klesat už po 20. roce života a ve vyšším věku může být produkce výrazně nižší, dokonce až o polovinu. Koenzym Q10, známý také jako ubichinon, je nezbytný pro správnou funkci mitochondrií, které se nacházejí v našich buňkách. Mitochondrie fungují jako energetické továrny. Bez dostatečné produkce energie nemohou buňky správně fungovat. Největší spotřebu energie a nejvyšší koncentraci koenzymu Q10 má srdce. Užívání koenzymu Q10 po dobu 10 týdnů může u některých lidí přispět ke snížení krevního tlaku až o 10 %.

Běžná strava však neposkytuje dostatečné množství koenzymu Q10. K pokrytí potřeby 30 mg koenzymu bychom museli sníst asi 2,5 kg arašídů. Doplnění koenzymu Q10 prostřednictvím doplňků stravy je tedy častou volbou. Optimální dávkování se pohybuje mezi 30 mg a 120 mg denně.

Více o koenzymu Q10

Výhody hořčíku pro relaxaci cév a snížení krevního tlaku

Hořčík si můžeme představit jako relaxant. Uvolňuje celé tělo včetně krevních cév. Zúžení krevních cév zvyšuje námahu kladenou na srdce, které musí vyvinout více energie a vyšší tlak k zajištění krevního zásobení. Hořčík je součástí prevence hypertenze, srdeční arytmie a palpitace. Doporučený denní příjem je stanoven na 300–400 mg denně. Strava však nemusí vždy splňovat tyto normy, a proto je vhodná i suplementace. Pokud se rozhodneme pro doplňky, ideální je zvolit hořčík ve formě hořčíku glycinu (magnesium glycinát). Tato forma je známá svou vysokou biologickou dostupností a šetrností k trávicímu systému. 

Proč zvolit lipozomální vitamín C nebo vitamín C s bioflavonoidy?

Naše tělo nedokáže tento důležitý vitamín vyrobit samo a jsme zcela závislí na jeho externím příjmu. Vitamín C působí především jako antioxidant a zabraňuje volným radikálům v poškozování vnitřní výstelky cév. Poškozený endotel je hlavní příčinou zvýšení hladiny oxidovaného cholesterolu a tvorby aterosklerotických plátů. I když vitamín C dramaticky nesnižuje krevní tlak, je nezbytnou součástí zdraví cév. Denní doplněk stravy by měl obsahovat 1000–3000 mg vitamínu C, ideálně v lipozomální formě nebo ve formě L-askorbátu v kombinaci s přírodními bioflavonoidy. L-askorbát je dobře vstřebatelná forma vitamínu C a bioflavonoidy zvyšují jeho účinnost tím, že podporují antioxidační aktivitu a pomáhají chránit cévy.

Více o vitamínu C

Omega-3 mastné kyseliny. Které zdroje jsou nejlepší pro zdraví srdce?

Omega-3 mastné kyseliny pro zlepšení zdraví srdce a snížení krevního tlaku – esenciální tuky pro kardiovaskulární zdraví.

Je známo, že Omega-3 chrání zdraví srdce a jsou důležitou složkou prevence kardiovaskulárních chorob. Existují tři hlavní typy omega-3 – kyselina eikosapentaenová (EPA), kyselina dokosahexaenová (DHA) a kyselina alfa-linolenová (ALA). Podobně jako vitamín C musíme i omega-3 získávat z externích zdrojů. Rybí olej poskytuje biologicky aktivní formy omega-3 (DHA a EPA), které jsou pro tělo okamžitě dostupné a lépe se využívají k podpoře mozku a srdce. Pokud preferujete rostlinné zdroje omega-3, můžete do stravy zařadit lněný olej, chia semínka, vlašské ořechy, konopný olej, které poskytují omega-3 ve formě ALA. Tato forma se však musí v těle přeměnit na DHA a EPA, což není příliš efektivní (pouze asi 5–10 % ALA se přemění na EPA a ještě méně na DHA).

Pro podporu kardiovaskulárního zdraví je vhodné do stravy zařadit i kvalitní Omega-3 doplněk stravy, který stabilizuje nepravidelný srdeční rytmus (arytmii), zabraňuje tvorbě krevních sraženin a tukových plátů uvnitř krevních cév, čímž přispívá k prevenci mozkových příhod, srdečních onemocnění a hypertenze. Ideální volbou se zdá být rybí olej, než spoléhat na rostlinné zdroje. Nicméně zde můžeme narazit na obavy z toxicity oceánů, protože ryby mohou obsahovat těžké kovy (například rtuť), mikroplasty a další kontaminanty. Nejčistším a biologicky nejdostupnějším zdrojem Omega-3 jsou proto produkty, které obsahují rostlinné zdroje omega-3 již zpracované do formy DHA a EPA, což obchází potřebu přeměny ALA v těle. Obvyklé dávkování je 250–500 mg v kombinaci EPA a DHA.

Více o Omega 3 

Závěrem, máme mnoho možností, jak působit preventivně proti kardiovaskulárním onemocněním. Vše začíná životním stylem, který máme plně pod svou kontrolou. Pokud chceme předcházet riziku hypertenze, máme k dispozici mnoho přírodních prostředků. Ideální je kombinace několika faktorů, včetně hydratace, uvolnění stresového napětí, plnohodnotného spánku a stravy bohaté na vitamíny a minerály. Pohyb je nezbytnou součástí zdravého programu. Výsledky lze očekávat již po osmi týdnech důsledného dodržování vašeho ozdravného programu. 

Obsah web stránky je primárně zpracován podle názoru autora, pokud není citováno jinak. Informace jsou určeny pro osobní zájmy čtenáře, bez poznání anamnézy a kontraindikací individuálních podmínek čtenáře a nenahrazují standardní zdravotní péči. Žádná z informací této web stránky není určena a neměla by být považována za zdravotní poradenství. Prosím, konzultujte svůj zdravotní stav s lékařem předtím, než začnete jakýkoli léčebný program, a to zejména pokud jste těhotná, kojící nebo užíváte medikaci nebo se léčíte ze zdravotních problémů.