Více energie? Zde jsou tři klíčoví hráči - adrenalin, kortizol, inzulín

Více energie? Zde jsou tři klíčoví hráči - adrenalin, kortizol, inzulín

Adrenalin, kortizol a inzulín jsou tři hormony, které hrají důležitou roli při regulaci životně důležitých tělesných procesů. A tak, jak je naše tělo komplexem, i tyto tři hormony navzájem doplňují nebo kompenzují své funkce, abychom mohli žít naše dny.

Zatímco kortizol a inzulín pracují každodenně, adrenalin je hormonem pohotovosti a potřebujeme jej skutečně až v krizových situacích, kdy držet krok s naším tempem života nezvládne kortizol a inzulín. Jako pohotovost přichází na scénu adrenalin.

Kortizol, inzulín a adrenalin při managementu hladiny naší energie

Kortizol

Kortizol je naším denním hormonem a často se označuje jako „hlavní antistresový hormon“. Bez kortizolu bychom nebyli schopni ráno vstát z postele. Jeho sekrece přesně sleduje náš cirkadiánní rytmus (24hodinový biologický rytmus) a začíná se postupně uvolňovat s nastávajícím ránem. Nejvyšší hladiny kortizolu se objevují 6.00 ráno. Kortizol patří ke glukokortikoidům a zajistí, aby se uvolnil uskladněný glykogen z jater, aby naše buňky mohly pracovat ještě předtím, než přijmeme první ranní jídlo. Uvolněný glykogen přeměněný na krevní glukózu putuje do buněk, avšak aby mohl do buněk vstoupit, je zapotřebí inzulín.

Inzulín

Inzulín produkuje slinivka břišní, jakmile se zvýší hladina cukru v krvi, což je obvykle po přijetí potravy, ale i v době prožívaného stresu. Hormon inzulín aktivuje buněčné transportéry, které se nacházejí na povrchu buněčné stěny a krevní cukr může být vtažen do buňky, která z něj vytvoří svoji energii.

Adrenalin

Adrenalin je hormon pohotovosti. Je uvolňován dření nadledvinek po stimulaci autonomního nervového systému a jeho sympatické části. Tělo je v panice. Adrenalin je jako rytíř na bílém koni, který přichází situaci zachránit. Adrenalin dokáže velmi rychle zvýšit hladinu krevní glukózy ze zásobáren, tzn. jater, svalů a tukové tkáně. Takto má tělo dostatek energie pro zvládnutí kritické situace.

Adrenalin zaplavuje naše tělo a my máme dostatek energie na to, abychom mohli útočit, mohli jsme utíkat, mohli jsme se zachránit. To je pravá podstata adrenalinu. Je zapotřebí, pokud skutečně čelíme nebezpečí. Tehdy jsme schopni zvednout automobil, udělat nadlidské věci, které odvrátí přicházející hrozbu. Takto byl adrenalin navržen. Avšak dnes, v dnešní době, není příliš správně využíván. Už jen sledování zpráv, hádka, dopravní zácpa …. to vše může způsobit příval adrenalinu, avšak bez reálné hrozby ztráty života.

Stejný scénář můžeme pozorovat během dne, kdy čelíme různým výzvám, které vytváří napětí a my je potřebujeme zvládnout. K tomu, abychom úlohu zvládli potřebujeme energii, naše buňky potřebují vytvořit energii. Potřebujeme kortizol a inzulín. Pokud jsou nadledvinky, které uvolňují kortizol a slinivka břišní, která uvolňuje inzulín vyčerpané, což je obvykle scénář následující po dlouhodobém období stresu, musí jim pomoci pohotovostní hormon adrenalin.

Ve 21. století jsme ztratili schopnost regulace svého nervového systému, nevíme, jak se postarat o nadledvinky a slinivku, které jsou v první linii reakcí na stres. Pokud jsou tyto primární mechanismy oslabeny, není jiné možnosti, jak využít služeb adrenalinu. Avšak přijde daň, kterou musíme za adrenalin zaplatit.

Nadměrné množství adrenalinu zvyšuje srdeční frekvenci, zvyšuje krevní tlak, nejsme schopni plně dýchat. Adrenalin podporuje rozklad glykogenu na glukózu v játrech, což vede ke zvýšení hladin glukózy v krvi. Adrenalin také podporuje uvolňování mastných kyselin z tukové tkáně pro energii a zvyšuje přísun kyslíku do svalů. Adrenalin působí rychle a poskytuje tělu okamžitou energii k vypořádání se s vnímanou hrozbou nebo stresorem.

Jak často využíváme služeb adrenalinu v dnešní době? Jak často ho voláme o pomoc? Úloha adrenalinu v případě reálné hrozby je klíčová, avšak jeho nadměrná produkce může vést k různým symptomům jako například:

  • Bušení srdce 
  • Úzkost 
  • Poruchy spánku 
  • Únava 
  • Nervozita 
  • Bolesti hlavy 
  • Zácpa 
  • Trávicí potíže 

Vztah mezi adrenalinem a inzulínem

Když hladina adrenalinu stoupá, hladina inzulínu dočasně klesá. Bez inzulínu zůstává glukóza v krevním oběhu a zvyšuje se hladina cukru v krvi. Tento pohotovostní mechanismus slouží k tomu, abychom měli k dispozici dostatek cukru v případě boje nebo útěku. Není to pro tělo dobré, protože bez inzulínu buňky neumí využít krevní cukr jako zdroj energie. Chronický stres a neustálé zásobení těla adrenalinem narušuje celou škálu sekrece hormonů, včetně inzulínu, což může vést k metabolické dysregulaci, rozvoji inzulínové rezistence a diabetu 2. typu.

Jak rychle vyloučit adrenalin z těla?

Bohužel adrenalin nemá antagonistu, který by ho neutralizoval. Zatímco se nachází v krevním oběhu, my budeme cítit jeho efekt. A možná vás napadne otázka, jak se můžu rychle zbavit tohoto pohotovostního hormonu. Odpověď je zcela jednoznačná. Potřebujeme jednak snížit jeho sekreci a na druhé straně potřebujeme, aby se z našeho těla vyloučil. Tedy naším záměrem je práce na více úrovních:

1. Optimalizace sekrece kortizolu

Kortizol je naším hlavním antistresovým hormonem. S optimálním množstvím kortizolu neznáme to, co je únava. Pomáhá s metabolismem, hladinou energie, s našimi kognitivními schopnostmi, rychlou rekonvalescencí, imunitními funkcemi. Optimální hladina kortizolu je nezbytná pro naše bytí.

Avšak soustavné vystavení stresovým situacím nutí naše nadledvinky pracovat naplno a časem se mohou opotřebovat a jejich výkon a sekrece kortizolu nemusí být dostatečná k pokrytí našich požadavků. Tehdy začínáme cítit únavu, opakující se infekce, dlouhou dobu léčení a neschopnost zvládat stresové události. Navíc jako pomoc přichází adrenalin, což zhoršuje pocity únavy, dysreguluje se hladina krevního cukru, způsobuje bušení srdce a kardiovaskulární onemocnění, neschopnost plnohodnotného spánku a regenerace.

ba_f13 

Takže naše prioritní práce je na podpoře nadledvinek. Vždy si skládáme svůj plán tam, kde se nacházíme. Pokud je naše tělo vitální, podpoříme nadledvinky zejména ve stresových situacích rostlinami s obsahem fytosterolů, kam patří například:

  • Lékořice
  • Aswaghanda
  • Sibiřský ženšen
  • Gotu cola
  • Ginkgo

Pokud pociťujeme chronickou únavu, časté infekce, bušení srdce, zpomalený metabolismus, naše nadledvinky už nejsou pro nás spolehlivým centrem pro regulaci stresu. Jsou vyčerpány. V tomto případě musíme začít opatrně a pozvolna. Nechceme aktivními rostlinnými fytosteroly bičovat mrtvého koně. V těchto případech je méně více. Může to být dlouhá a náročná cesta, vyžadující trpělivost, abychom zajistili plně funkční nadledvinky, které budou jako věrný přítel, vždy připraveny podat nám pomocnou ruku v době stresu.

2. Regulace autonomního nervového systému

Tento systém je evolučně starší od centrálního nervového systému a je zodpovědný za automatické fungování našeho těla, aniž bychom si uvědomovali například každý nádech nebo výdech, tlukot našeho srdce, hladinu hormonů apod. Funguje zkrátka bez našeho přičinění. Autonomní nervový systém vykonává svou činnost dvěma divizemi, které nazýváme sympatickým a parasympatickým nervovým systémem. Sympatikus připravuje tělo na akci a aktivuje se v případě stresu. Parasympatikus nás dostává do stavu relaxace, uchovává energii a zodpovídá za naše optimální trávení a odpočinek.

Z které části nervového systému operujete právě teď? Je to aktivní větev sympatiku, která je zodpovědná za sekreci adrenalinu? Je dobré být si vědom toho, jak se můj nervový systém cítí právě teď. Co potřebuje? Co vnímá jako hrozbu? Proč vnímá určitou situaci jako život ohrožující?

Je mnoho metod a technik, jak vstoupit do vlastního uklidňujícího systému. Najít si tu, která působí uklidňujícím dojmem právě na vás. Pro mnohé jsou to esenciální oleje, jejich aroma a rychlost efektu, který pro náš nervový systém mají. Čichové dráhy jsou přímo spojeny s naším emočním mozkem. A právě toto spojení může být vaše nová cesta regulace nervového systému. Ke zklidňujícím aroma patří zejména:

  • YlangYlang
  • Levandule
  • Citronová tráva
  • Meduňka
  • Bergamot
  • Heřmánek
  • Majoránka
  • Citron
  • Pačuli
  • Vetiver
7 

3. Podpora jater

Játra jsou místem, kde dochází k rozkladu adrenalinu na vyloučené částice, aby nemohl být již v našem těle biologicky aktivní a my jsme nemuseli cítit jeho efekt. Podpora jater je v době stresu mimořádně důležitá zejména s ohledem na rozklad metabolitů, včetně adrenalinu. Čím jsou játra slabší, tím delší efekt adrenalinu pociťujeme. Z léčivých bylinek se nejčastěji využívá například:

  • Kořen pampelišky
  • Kořen lopuchu
  • Artyčok
  • Rozmarýn
  • Ostropestrec (olej lisovaný za studena)

4. Aktivní cvičení

Dalším způsobem, jak se zbavit adrenalinu, je spálit jej kardiovaskulárním cvičením. Je to jako když auto spaluje benzín. Kardio cvičení zkrátka spaluje adrenalin. Pokud trpíte například úzkostí, 30 minut kardiovaskulárního cvičení denně, může být vaším lékem.

 

Závěrem, interakce mezi inzulínem, kortizolem a adrenalinem si navzájem pomáhají. Pokud úlohu nezvládá kortizol a inzulín, přichází na pomoc pohotovostní hormon adrenalin. Dostatek energie znamená vyváženou spolupráci mezi těmito třemi klíčovými hráči. Ve stresové situaci pro nás kortizol a adrenalin zajistí rychlé zvýšení krevní glukózy. Zatímco kortizol shání glukózu ze zásobáren, adrenalin zajistí, aby jí bylo dost v krevním oběhu a dočasně omezí produkci inzulínu. Jakmile stresová situace ustoupí, nastoupí inzulín, aby se hladina cukru v krvi vrátila k normálu. Naším úkolem je aktivní práce na managementu svých reakcí na stres a podpoře nadledvinkách nejlépe, jak víme. Výsledek je odměnou, na kterou jsme čekali v podobě neoblomné energie, kuráže, motivace a pevného zdraví.

Obsah web stránky je primárně zpracován podle názoru autora, pokud není citováno jinak. Informace jsou určeny pro osobní zájmy čtenáře, bez poznání anamnézy a kontraindikací individuálních podmínek čtenáře a nenahrazují standardní zdravotní péči. Žádná z informací této web stránky není určena a neměla by být považována za zdravotní poradenství. Prosím, konzultujte svůj zdravotní stav s lékařem předtím, než začnete jakýkoli léčebný program, a to zejména pokud jste těhotná, kojící nebo užíváte medikaci nebo se léčíte ze zdravotních problémů.